Pro mnoho lidí hraje jejich vlastní vzhled stále důležitou roli. Nová studie STADA Health Report 20241 ukazuje, že jen polovina Evropanů (ČR 46 procent) je s ním spokojena. Nejčastějším důvodem nespokojenosti je nadváha či porovnávání se s ostatními, ale také hodnocení blízkých. Řešení hledají mnozí v doplňcích stravy i kosmetických produktech, za které utrácí značné částky, přes 50 procent dotazovaných Čechů by podstoupilo konkrétní estetický zákrok, aby se ve svém těle cítili lépe. A to i přesto, že drtivá většina lidí souhlasí s tvrzením, že společnost a média kladou na fyzický vzhled nepřiměřený důraz.

Důvody (ne)spokojenosti se vzhledem

I přesto, že se více než polovina Evropanů (54 procent, ČR 41 procent) cítí být v dobrém fyzickém stavu, podobné množství dotazovaných se domnívá, že má nadváhu (49 procent, ČR 53 procent). To je také nejčastější důvod nespokojenosti s vlastním vzhledem. Hodnotu ukazatele BMI, jež je sice lehce kontroverzní, nicméně se stále běžně používá jako nástroj pro hodnocení procenta tělesného tuku, má v normě pouze 40 procent dotazovaných (34 procent Čechů). O něco více než třetina Evropanů (35 procent, ČR stejně) by byla podle BMI považována za osoby s nadváhou a dalších 17 procent (ČR 23 procent) spadá do kategorie „obézních“ s BMI 31 a více.

Při srovnání postojů mužů a žen jsou k sobě mnohem více kritické ženy (spokojených se vzhledem je 46 procent, v ČR dokonce jen 43 procent), u mužů je 53 procent spokojených (v ČR 49 procent). Ačkoliv ženy uvádějí v průměru zdravější BMI než muži, výrazně častěji než muži se domnívají, že mají nadváhu (ženy vs. muži 55 procent vs. 40 procent, ČR 52 procent vs. 54 procent). Zvláště přísné jsou na sebe ty ve věku 18 až 34 let, z nichž se 38 procent (ČR 31 procent) pravidelně srovnává s ostatními, např. na sociálních sítích. Pro srovnání: pouze 28 procent mužů (ČR 23 procent) v této věkové skupině si dělá starosti se svou váhou a 21 procent (ČR 17 procent) cítí tlak kvůli prezentaci ostatních v online světě.

Většina lidí, kteří se cítí se svým vzhledem dobře, říká, že se přijímají takoví, jací jsou (63 procent, ČR 74 procent). Ostatní mají pocit, že byli obdařeni dobrým vzhledem (23 procent, ČR 15 procent) nebo dobrou postavou (23 procent, ČR 14 procent). 16 procent respondentů (ČR 11 procent) uvádí, že jim k dobrému pocitu pomáhá vnější potvrzení v podobě komplimentů, a 15 procent (ČR 13 procent) tvrdí, že na svém těle tvrdě pracují. Důležitou roli v tomto ohledu hraje také věk, protože více než čtvrtina Evropanů (28 procent, ČR 21 procent) uvádí, že spokojenost s jejich fyzickým vzhledem se zvyšuje s věkem.

Vnímání zásahů do tělesného vzhledu u mužů a žen

Přestože pouze 2 procenta Evropanů (1 procento Čechů) vynakládá peníze na plastické operace, v myšlenkách se tímto tématem zabývá mnohem větší část populace.

Porovnáme-li 8 procent Evropanů (7 procent Čechů), kteří podstoupili estetickou úpravu zubů, což je nejvyhledávanější kosmetický zákrok na celém kontinentu, s 58 procent (ČR 68 procent), kteří by o ní uvažovali, kdyby byla zdarma, je zřejmé, že cena je klíčovou bariérou. K dalším atraktivním procedurám patří laserová epilace, o níž by uvažovalo 38 procent Evropanů (a stejné procento Čechů). Jen necelá čtvrtina Evropanů by si dokázala představit, že by podstoupila operaci na redukci váhy (23 procent, ČR 31 procent) nebo celkovou plastickou operaci (23 procent, ČR 25 procent).

Transplantace vlasů je jediným zákrokem, o kterém uvažuje více mužů (23 procent oproti 16 procentům žen, v ČR stejný poměr), u všech ostatních typů estetických zákroků vedou ženy: 61 procent žen (ČR 70 procent) by si nechalo udělat estetický zákrok u zubaře (55 procent mužů, ČR 66 procent), 52 procent (ČR 55 procent) by zvážilo laserovou epilaci (24 procent mužů, ČR 21 procent), 30 procent (ČR 34 procent) je otevřeno plastické chirurgii (15 procent mužů, ČR 16 procent). 29 procent žen (ČR 38 procent) by uvažovalo o liposukci (17 procent mužů, ČR 22 procent) a 28 procent (ČR 22 procent) by si dokázalo představit, že by si nechalo aplikovat botox nebo výplně (10 procent mužů, ČR 5 procent). Zdá se tedy, že i přes veškerou snahu překonat nerealistické ideály krásy je tlak na ženy v tomto ohledu stále značný.

Vlastní seberealizace, nebo společenský tlak?

Ačkoliv motivace ke kosmetickým zákrokům vychází především z individuálních zájmů, nikoli z touhy zalíbit se ostatním, 45 procent Evropanů (53 procent Čechů) tvrdí, že by podstoupili zákrok, aby se cítili lépe ve svém těle, a 41 procent (ČR 47 procent) je přesvědčeno, že by jim takové zákroky mohly pomoci zvýšit sebevědomí. Dalších 28 procent (ČR 27 procent) by absolvovalo zákrok, aby zvrátilo následky stárnutí, zatímco 25 procent (ČR 29 procent) je přesvědčeno, že by jim pomohl cítit se více „sami sebou“. Pouze 10 procent (ČR 16 procent) by podstoupilo jakýkoliv estetický zákrok, aby byli společensky přijatelnější, a 8 procent (ČR 9 procent) proto, aby udělali radost svému partnerovi. Celkové postoje k tématu fyzického vzhledu, sebevědomí a společenského dopadu jsou tedy rozporuplné.

77 procent Evropanů (74 procent Čechů) souhlasí s tím, že společnost a média kladou příliš velký důraz na fyzický vzhled a 71 procent (ČR 63 procent) se domnívá, že společnost má před sebou ještě dlouhou cestu, pokud jde o akceptaci různého pojetí krásy. 59 procent (ČR 55 procent) respondentů také souhlasí s tím, že status člověka se určuje podle jeho fyzického vzhledu, a 56 procent (ČR 43 procent) požaduje přísnější předpisy a větší transparentnost při používání filtrů na sociálních sítích. 54 procent (ČR 47 procent) dokonce tvrdí, že plastická chirurgie by podle nich měla být vyhrazena na extrémní případy, ne na honbu za ideálem krásy. Přestože Evropané v tomto směru vnímají společenskou předpojatost, 36 procent (ČR 33 procent) z nich je přesvědčeno, že by se jejich duševní zdraví výrazně zlepšilo, kdyby byli se svým fyzickým vzhledem spokojenější.