Rubriky

Jak řešit nedostatek dětských psychiatrů?

Ač se psychický stav české mládeže nadále zhoršuje, nezdá se, že by personální krize v oblasti dětské a dorostové psychiatrie a psychologie spěla ke zdárnému řešení. To se navíc děje v době, kdy se sebevraždy staly druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi teenagery, a více než polovina žáků základních a středních škol vykazuje příznaky úzkostí nebo deprese. Naděje se tak upíná k roku 2024, kdy se má šířeji začít uplatňovat telemedicína.

Způsoby zajištění distanční specializované péče ale existují už teď – poskytuje je například Linka bezpečí nebo Národní linka pro odvykání 800 350 000. Jejich konzultantům se navíc při práci s klienty daří odhalovat vážné psychické problémy, které by v opačném případě mohly mít až fatální důsledky.

Na zhoršující se psychický stav dětí a mladistvých již před časem upozornil i Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech. Ten se v rámci pilotního monitoringu věnoval výzkumu na českých školách a dospěl k závažnému zjištění, že až 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese. Příznaky úzkosti byly zaznamenány v 30 procentech případů. Z oficiální zprávy NÚDZ tak vyplývá, že u více jak poloviny zástupců těchto generací jsou patrné stopy zhoršeného well-beingu.

Problémy „krizových“ generací se projevují naplno

Této realitě odpovídají i trendy v oblasti závislostí – česká mládež se už poměrně tradičně umisťuje na předních příčkách v mezinárodních srovnáních, což bylo ještě umocněno během pandemie onemocnění covid-19 a následně po relativně nedávných geopolitických otřesech zejména vloni na Ukrajině. Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách je Česká republika na prvním místě ze sledovaných zemí, co do počtů mladistvých, kteří mají s nějakou návykovou látkou zkušenosti. Může jít o společensky tolerované látky jako cigarety nebo alkohol, ale i nelegální drogy typu pervitinu a heroinu. Samostatnou kapitolou jsou pak hůře měřitelné nelátkové závislosti.

„Současná dětská a mladistvá generace vlastně prožívá celý svůj život v podmínkách nějaké krize. Je jedno, zda je ekonomického, epidemiologického nebo geopolitického charakteru, důležité je, že svět je ve stavu krize v podstatě od začátku tohoto století. Je přirozené, že mladý jedinec hledá od této reality jakýsi únik, což může být první krok k propadnutí závislosti. Dlouhodobě neléčené psychické onemocnění může mít srovnatelný efekt,“ vysvětluje Zuzana Hrzalová, ředitelka Národní linky pro odvykání 800 350 000.

„Každopádně jde o spojené nádoby, čemuž odpovídají i statistická data. V Česku rok od roku přibývá jak mladistvých s psychiatrickou diagnózou, tak i těch, kteří jsou ohroženi nadměrným používáním internetu, digitálních her a sociálních sítí. Spousta závislostních vzorců nemusí být odhalena, protože se odehrávají ve virtuálním prostředí, což může být značně rizikové. Konkrétní problémy se tak nemusí projevovat v okolním světě a snižuje se úspěšnost potenciální intervence,“ dodává Hrzalová.

Podle ní k tomu přispívá i fakt, že žijeme ve společnosti, která tyto nelátkové závislosti do jisté míry normalizuje ve srovnání s nejčastějšími návykovými látkami. Závislost na sociálních sítích, online videohrách nebo pornografii může mít ale pro duševní vývoj mladistvého stejně a v některých případech i více poškozující důsledky než třeba závislost na tabáku nebo konopí.

Distanční péče může včas odhalit problémy

Toto zjištění navíc přichází v době, kdy se vede celospolečenská debata o nedostatku pedopsychiatrů a pedopsychologů. Dlouhodobě na to upozorňuje například i Asociace dětské a dorostové psychologie. V registrech České lékařské komory v současnosti najdeme zapsaných méně než 200 dětských psychologů. Přetížené jsou i adiktologické služby, chybí speciální ambulance s odborníky různých zaměření, kteří by s dětmi a mladými lidmi komplexně pracovali.

Aktuálně se tak řeší způsoby, jak navzdory přetížení systému poskytnout dětským pacientům odpovídající péči. Částečným úspěchem je zejména zařazení telemedicíny do seznamů hrazených výkonů zdravotních pojišťoven, což by už od roku 2024 umožnilo psychiatrům a psychologům vykonávat nad pacienty i distanční dohled. To by alespoň z časového hlediska mohlo lékařům částečně ulevit. Povahou jde však o akutní krizovou intervenci, kterou je na místě využít zejména v případech rapidního zhoršení zdravotního stavu. Pravidelný osobní kontakt s ošetřujícím lékařem by měl zůstat nadále zachován.

„Nápomocné je i zařazení péče o duševní zdraví do příspěvků od různých pojišťoven. Do těchto programů je zapojeno více terapeutů, kteří pracují i s dětmi a dospělými. Zároveň stále trvá situace velkého nedostatku dětských psychoterapeutů, často jsou dlouhé čekací lhůty, případně je plná i čekací listina. Někteří terapeuti, kteří pracují s dospělými klienty pak do terapie berou alespoň dospívající, což znamená zvýšený nárok na jejich vzdělávání a supervize. Je na místě, aby se mohla rozšiřovat CDZ pro děti, kde by mohly dostat odpovídající péči,“ komentuje Anna Jelínková, psycholožka a psychoterapeutka z Butera – Terapie Bubeneč.

Podporu pro zvládání psychických obtíží a řešení rizikového závislostního chování mohou zajistit distanční služby. V České republice už teď působí specializované telefonické služby, jejichž konzultanti jsou připraveni být s volajícími v pravidelném spojení a zabývat se jejich problémy. Vyloženě na problematiku závislostí se specializuje již zmíněná Národní linka pro odvykání 800 350 000, která pracuje s mladými lidmi od 15 let, zároveň může poskytnou podporu i rodičům a pečujícím o děti se závislostním problémem.

„Na lince přistupujeme ke každému klientovi individuálně a s respektem, opíráme se přitom o naše ověřené postupy. Volající se nemusí představovat, služba je poskytována zdarma a bez telefonických poplatků. Klient s námi může být v opakovaném kontaktu až patnáct konzultací,“ popisuje ředitelka Hrzalová.

Sebevražedné chování lze odhalit i po telefonu

Řešení psychických problémů se svými klienty se věnuje další tuzemská služba distanční krizové intervence, Linka bezpečí. Ta již dříve v tomto roce upozornila, že počty dětí a mladistvých s tímto typem problémů narůstají. V roce 2022 se toto téma objevilo ve 35 procent kontaktů s klienty. Meziročně se jednalo o dvouprocentní nárůst.

„Mezi prvních pět nejčastěji řešených problémů, které s námi děti a mladiství řešili v roce 2022, jsou výhradně potíže spadající do psychické oblasti – tematika sebevražd (meziroční nárůst o devět procent), sebepoškozování (meziroční nárůst o tři procenta), různé psychické potíže a poruchy, deprese, úzkosti. V letošním roce pozorujeme velmi podobný trend. Jen za prvních deset měsíců je četnost těchto témat o čtyři procenta vyšší než za celý loňský rok. Zneužívání psychoaktivních léků považujeme v kontextu sebevražedného jednání za velmi rizikový faktor,“ dodává Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí.

Tag

Mohlo by se vám také líbit...

0 Komentáře “Jak řešit nedostatek dětských psychiatrů?”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *