Je tu zima a čepice či klobouky jsou nedílnou součástí zimního oblečení.

Klobouky jsou vlastní kapitolou, ostatní pokrývky hlavy berte jako součást svrchního oblečení a odkládejte je spolu s ním.

Ženy pokrývku hlavy při pozdravu nesundávají nikdy, muži smekají klobouky, nikoliv čepice nebo barety.

Žena neodkládá klobouk – zdůrazňuji: společenský dámský klobouk – ani v místnosti, ani v kostele, ani při hraní hymny. Odložení takového klobouku totiž obvykle předpokládá úpravu účesu, proto se ženám klobouk na hlavě toleruje.

Žena odkládá pokrývku hlavy, má-li tzv. unisex pokrývku hlavy, např. kulicha nebo baseballovou čepici – pak pro ni platí stejná pravidla jako pro muže či chlapce. Takže pak smeká vždy.

Nesmekáme tam, kde si nás nevšimnou, v hale nádraží, v supermarketu.

Vstoupíme-li do budovy úřadu, školy, čekárny u zubaře, sejmeme jakoukoli pokrývku hlavy, i baseballovou čepici.

Pokud má muž klobouk, je slušnost ho při pozdravu smekat. Výjimka může nastat, pokud prší nebo je mráz, pak postačí kývnutí hlavou.

Zdravit byste neměli ani na moc velkou nebo malou vzdálenost (dva až tři kroky). Smekání je vhodné doplnit mírnou úklonou a pozdravem. Slovně zdravíte jen v případě, že potkáte dobré známé nebo přátele.

Pokud se zastavíte k hovoru, tak je vhodné klobouk sejmout. 

Smekejte a zdravte např. v malých obchodech, kde se vám osobně věnují, ve výtahu, vlaku, letadle, restauraci, jste-li na návštěvě a na úřadech.

Obecně v přítomnosti žen (např. ve výtahu) je vhodné klobouk sundat a držet v ruce a nasadit až po vystoupení.

Smeká se při svatbě, pohřbu, státní hymně či výskytu státních symbolů. Smeknutí je výraz úcty, a tak to dává smysl a přijde mi to jako hezký zvyk, který by měl přetrvat.  I tady jsou výjimky: při vstupu do křesťanského kostela klobouk či čepici musíte sundat, v židovské synagoze, na židovských posvátných místech a v muslimské mešitě pokrývku hlavy mít musíte.

Pokud držíte klobouk v ruce, tak vnějškem k lidem, vnitřkem k sobě.