Starověký Egypt, orientální Turecko či daleký Vietnam. Oblíbené destinace, kam se vydáváme za vytouženým odpočinkem a vzrušujícím dobrodružstvím. Náhlé teplotní výkyvy, ochutnávání pouličních specialit, nečekané stresové situace nebo dokonce i genetické predispozice však mohou velmi rychle radost z cestování narušit. Neopatrné vystavení našich těl exotickým podmínkám je totiž častou příčinou podrážděného mikrobiomu a narušené integrity v našich střevech. Jak jednoduše předcházet nežádoucím střevním obtížím a co si určitě sbalit s sebou do kufru?

Vše souvisí s miliardami drobných organismů v našem tlustém střevě, které komplexně nazýváme jako mikrobiom. Každá změna, které se dočasně nebo i dlouhodobě vystavíme, se na jeho rovnováze, a především složení znatelně podepíše. Nutně však nemusí jít o odezvu s negativním dopadem. „Přijímání nových mikroorganismů není vždy na škodu. Tím, že obohatíme náš jídelníček například o potraviny, na které normálně nejsme zvyklí, pozitivně podpoříme diverzitu bakterií v našich střevech, a posílíme tak i jejich odolnost vůči potenciálním rizikům. Během cestování se však člověk spíše setkává s opačným typem mikroorganismů, konkrétně s patogeny. Exotické destinace představují pro mikrobiom velkou změnu v podobě pro něj neznámých virů, bakterií, klimatických změn, odlišné hygieny a také rozdílných stravovacích návyků,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu ve společnosti Chromozoom.

Střevní komplikace však nutně nemusí postihnout každého cestovatele, který se rozhodne poznávat tamní zvyky a hlavně kuchyni. Každý z nás má velmi unikátní složení svého mikrobiomu. Člověk, který si udržuje velmi pestrý a vyvážený jídelníček, dbá na správný spánkový režim a pravidelně se hýbe, bude daleko více připraven čelit změnám okolí než člověk, jehož životní styl je spíše odstrašujícím příkladem. Svou roli hraje také aktuální zdravotní stav jedince. Pro oslabený imunitní systém budou nové bakterie a viry představovat riziko, se kterým bude velmi těžké se vypořádat bez nepříjemných následků. Nežádoucí střevní obtíže mohou být negativně podpořeny stresem, který ovlivňuje naši psychiku a funkci střev, ale i samotný mikrobiom může zpětně působit na naši psychickou rovnováhu a pohodu.

I geny a nadměrný stres hrají svou roli

Co když jsem zapomněl cestovní pas? Co když v průběhu letu nastanou problémy? Co když…? Během cestování se častokrát vystavujeme zbytečně stresujícím situacím, které však na naše zdraví mohou mít značně negativní dopad. Tělo během vypjatých situací začne vyplavovat adrenalin a kortizol, které jsou v krátkodobém horizontu sice prospěšné, z dlouhodobého hlediska ale kromě jiného ovlivňují i optimální pohyblivost střev, čímž dochází k narušení bakteriální rovnováhy. Mikrobiom je tak oslabený a stává se zranitelnější. Jakmile je tedy v exotickém resortu vystaven například nebalené vodě či tamním specialitám, střevní komplikace jsou v tu ránu na světě!

„I genetické predispozice mohou při cestování do exotických destinací sehrát svou roli. DNA každého z nás je rozdílná, proto i naše reakce na nejrůznější podněty jsou velmi individuální. To, co je pro jednoho dostačující a bezpečné, může být pro druhého nevyhovující a riskantní. Jde například o otázku vody na dovolené. Někteří z nás mohou mít z genetického hlediska větší náchylnost k výskytu infekcí a gastrointestinálním problémům, proto si budou muset dávat velký pozor například i na vychlazený drink s kostkami ledu. Před dalekou cestou proto určitě není od věci nechat si například otestovat střevní mikrobiom a včasně tak předejít potenciálním rizikům,“ vysvětluje Procházková.

Čemu se na dovolené určitě vyhnout?

Zásadou číslo jedna je pití výhradně balených tekutin. Některé destinace, jako je například tolik oblíbený Egypt, trpí opravdu špatnou kvalitou vody, kterou nelze srovnávat s evropskými standardy. Proto je třeba vyhnout se všem formám tekutiny, u kterých si člověk není jistý, zda náhodou nepochází z obyčejného kohoutku. Člověk by si měl dát pozor především na kostky ledu nebo také ovoce a zeleninu, které jsou ve většině případech umývány obyčejnou vodou. Aby mikrobiom zůstal zdravý a fungoval tak, jak se od něj očekává, je potřeba myslet i na detaily a na první pohled zanedbatelné malichernosti.

Podle genetičky by se člověk neměl hrnout ani do přílišného ochutnávání pouličních jídel. „Streetfood je sice velmi lákavé, ale pro naši střevní rovnováhu nepříliš prospěšné. Tato jídla nejsou totiž častokrát připravována za takových hygienických standardů, na které jsme zvyklí například v restauracích,“ dodává. Pokud si člověk přece jen nedá pozor, vedle méně závažného cestovatelského průjmu, který se dá na místě efektivně vyléčit, mu hrozí například i otrava jídlem, parazitární infekce a v některých oblastech dokonce i cholera či hepatitida typu A. V případě, že ani dlouho po příjezdu člověka zdravotní obtíže neopustí, je vhodné co nejdříve vyhledat lékaře a nechat se vyšetřit. Řešením může být testování střevního mikrobiomu na výskyt patogenních bakterií nebo také komprologický test stolice. Chránit se na dovolené je proto více než důležité, s prevencí však člověk může začít ještě před samotnou cestou.

Posílený mikrobiom a zdravý životní styl jako klíč k bezstarostné dovolené

Opatrnost je základ! Ještě před samotnou cestou proto není od věci zaměřit se na pestrou a vyváženou stravu s dostatkem fermentovaných potravin, vlákniny, minerálů a prospěšných vitamínů. Mikrobiom se tak stane odolnější a s exotickými patogeny si hravě poradí. Vedle jídelníčku je třeba myslet také na spánkovou hygienu a dostatečný pohyb.

A co si nezapomenout přibalit? Na láhev domácí slivovice jako lék na všechno určitě zapomeňte. Přestože má alkohol antimikrobiální vlastnosti, potenciální střevní potíže na dovolené nevyléčí. Právě naopak! Nadměrná konzumace totiž může značně poškodit střevní výstelku, čímž se výrazně naruší i rovnováha celého mikrobiomu. Co si však určitě zabalit jsou probiotika, orální hydratační soli, léky proti průjmu a dostatek antibakteriálních gelů a vlhčených ubrousků, které se budou hodit vždy a všude.

5 zajímavostí o střevních obtížích na dovolené

1. Cestovatelský průjem je nejčastějším zdravotním problémem, kterému cestovatelé čelí.
2. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) se s cestovatelským průjem setká každý rok 20–50 procent všech mezinárodních cestovatelů.
3. Obvyklá doba trvání se pohybuje okolo 3–5 dnů. Ve výjimečných případech však může jít i o 2 týdny.
4. Nejvíce ohrožení jsou cestovatelé, kteří se rozhodnou navštívit rozvojové země v Africe, Asii, Latinské Americe nebo také na Blízkém východě. V těchto státech je riziko nákazy značně vyšší než jinde na světě.
5. Většinu případů infekčních střevních obtíží během dovolené způsobují bakterie Escherichia coli (E. coli), Salmonella, Shigella a Campylogacter.