Příval prvního letního sluníčka se projevuje nejen na naší duši, ale i na našem těle. Vedle vytouženého bronzového opálení tak nesmíme zapomínat na to, že horké sluneční paprsky mohou být pro naši pleť zrádné a v mnoha případech natropit více škody než užitku. Jak se o pokožku starat, aby pro ni nebyly prázdniny zatěžkávací zkouškou?

Přestože slunce ke svému životu potřebujeme, měli bychom se mít v jeho přítomnosti na pozoru. Pokud totiž člověk není adekvátně chráněný před UVA a UVB zářením, jeho kůže nejenže rychleji stárne, ztrácí pružnost a objevují se na ní vrásky nebo pigmentové skvrny, ale také si koleduje o mnohem větší potíže. Už jen prosté spálení prvního nebo druhého stupně vede k nepříjemnému začervenání, puchýřkům, bolestem hlavy či kloubů nebo ke zvracení. Jak se tedy na sluníčku chovat tak, abychom si léto užili s krásnou a zdravou pletí?

Svou roli hraje fototyp i genetika

První krok ke zdravému opálení už představuje pouhé určení správného fototypu, tedy toho, jak vaše pleť reaguje na sluneční záření. To je dáno množstvím a rozvrstvením melaninu v kůži. Obvykle proto platí, že čím má člověk světlejší pleť, vlasy i oči, tím nižší číslo fototypu představuje. Mezi rizikové faktory ovšem patří nejen nízký fototyp kůže, ale i samotná dědičnost.

„Míra, do jaké sluneční záření ovlivňuje naši pokožku, závisí mimo jiné na stupni pigmentace, který je dán našimi geny. Lidská pokožka obsahuje tři typy pigmentu melaninu: eumelanin, feomelanin a neuromelanin. Pokud vaše kůže produkuje nižší množství eumelaninu i feomelaninu, máte sklon k vyšší citlivosti na slunce a musíte ke starosti o pleť přistupovat obezřetněji,“ upozorňuje genetička Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.

„Náš DNA test Chromozoom Beauty dokáže zjistit nejen to, jaké varianty genu máte a na základě toho pro vás určit přesná doporučení, vztahující se k ochraně pleti před sluncem, ale umí odhalit genetické predispozice k hyperpigmentaci, tvorbě vrásek nebo glykaci kolagenu, jež způsobují předčasné stárnutí kůže,“ doplňuje Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom, která se na DNA testech společnosti Chromozoom aktivně podílí.

Bez opalovacího krému nevycházejte ven

Nejen v létě, ale i po celý rok, byste navíc neměli zapomínat na vhodnou ochranu kůže v podobě opalovacího krému s vysokým UV faktorem. Z toho důvodu je potřeba používat kvalitní opalovací přípravek s SPF alespoň 30–50. Ideálně by se měl navíc člověk namazat půl hodinu předtím, než na slunce vstoupí a nátěr pravidelně opakovat.

„S opalovacími přípravky nešetřete. Správně by na pět centimetrů čtverečních měla být použita jedna kávová lžička krému. Jako mnemotechnickou pomůcku si stačí pamatovat, že na obličej patří množství krému, které se vejde na délku dvou prstů ruky,“ vysvětluje Ing. Barbora Procházková, Ph.D.

Pokožku hlavy pak nezapomínejte chránit pokrývkou, oči zase brýlemi s kvalitním UV filtrem. Na konci dne stráveného na slunci je nutné kůži důkladně osprchovat, očistit od písku, chloru nebo slané vody a promazat hydratačním krémem po opalování, který stimuluje regeneraci pokožky.

Hydratujte zvenku i zevnitř

Hydratační krém by měl být samozřejmostí ve kterémkoliv ročním období, v létě se ho vyplatí ještě doplnit pravidelným používáním hydratačních tonerů, sér nebo masek, díky kterým si vaše pleť poradí jak s ostrým slunečním zářením, tak i s vysušující klimatizací v místnostech či v autech.

Pamatujte ale i na dostatečnou hydrataci zevnitř. Ani všechny krémy světa nespasí pokožku v případě, že nebudete dodržovat pravidelný pitný režim. Vhodné jsou vedle čisté vody i zelené čaje, které jsou bohaté na antioxidanty a katechiny. Ty pokožku detoxikují, čistí, osvěžují a zároveň hydratují.

Pro bronzové opálení pak do jídelníčku několik týdnů před sluněním zařaďte také betakaroten. Ten v sobě obsahují všechny oranžové potraviny, ať už mrkev, batáty, dýně nebo broskve. Pozitivní zprávou zároveň je, že se betakarotenem nemůžete předávkovat. Část z něj se totiž přemění na vitamin A, který napomáhá ve správné funkci imunitního systému, zlepšuje zrak nebo chrání tělo před škodlivými volnými radikály způsobující předčasné stárnutí buněk.