Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro většinu lidí jsou ale především obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara. Nemají pevně stanovené datum, takže se každý rok konají v jiném termínu. Je to tím, že se vypočítávají podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Velikonoce jsou spojeny s řadou symbolů. Ne že bychom je dodržovali všechny, ale přinejmenším pomlázku, beránka a zdobená vajíčka uznává skoro každý.

BERÁNEK: V židovské tradici představoval beránek Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.

KŘÍŽ: Je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k těm nejvíce krutým a ponižujícím.

VELIKONOČNÍ OHEŇ A SVÍCE: Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života.

VEJCE: Vajíčko je symbolem nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat. Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že se nesměla jíst v postní době. Jako první zavedli zvyk darování vajec v období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Vejce se pak odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců, Švédů, na Kavkaze, v Asii i u jiných národů. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let.

U nás dávaly dívky chlapcům vajíčka odměnou za šlehání a za odříkání hezké koledy. Vajíčka musela být plná a barevná. Časem se začala zdobit i prázdná vyfouknutá vejce, která sloužila především jako dekorace. Tradice malování kraslic se v našich krajích rozvinula jako nikde jinde na světě. Nyní je zvykem koledníkům dávat i dárky a starším hlavně alkohol.

KOČIČKY: Symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a pálení v příštím roce o Popeleční středě.

ZAJÍČEK: Svůj původ má zřejmě v pohanských rituálech oslavující příchod jara, i když např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

VELIKONOČNÍ DÁREČKY: Lidé se obdarovávají nejen o Vánocích, ale i o Velikonocích, aby prý je „nepokakal beránek“. Toto obdarovávání mělo být výrazem radosti nad Ježíšovým vzkříšením. Měly se odpouštět dluhy a neměla se vyžadovat otrocká práce. Posílala se také různá přání spolu s různými dárky (například pomlázky z proutí nebo jídla – mazance, beránci, vajíčka, jidášky s medem…).

VELIKONOČNÍ KOLEDA: Velikonocemi jsou odnepaměti časem oslav a veselí. Chodilo se na koledu a vybírala se vajíčka i jiné dárečky. Dnes jsou i důležitým komerčním artiklem, protože na rozdíl od minulosti se většina věcí kupuje (včetně zdobených vajíček, pečených beránků či mazanců a pomlázek).

PUČÁLKA: Celé velikonoční období provázel naklíčený hrách zvaný „pučálka“. Jeho příprava byla taková: v široké nádobě se hrách zalil na dva prsty vlažnou vodou a nechal se stát dva dny na teplém místě, až napučel. Potom se slila přebytečná voda – jen tak, aby byly hrášky částečně ponořeny. Po třech dnech začínaly rašit klíčky. Takto připravená pučálka se pak nejčastěji zprudka opékala na rozehřátém másle v pánvi. Jídala se hlavně solená a pepřená.

VYSÉVÁNÍ OBILÍ: Vysévání obilí znamená počátek zemědělských prací. Lidé si obilí vysévají i doma, do misek a talířů, aby rostoucí zelená travička přivedla přicházející jaro i do jejich domovů a společně s dalšími jarními květinami a ozdobami navodila tu pravou jarní atmosféru.

VELIKONOČNÍ KAKTUS: Snad každý zná vánoční kaktus, kvetoucí právě o svátcích vánočních. Existuje však také jeho „bratranec“, kaktus velikonoční. Na rozdíl od vánočního má červené nebo oranžovočervené pravidelné květy a jeho zelené články listů jsou obroubené nápadným červeným lemem. Pochází z Brazílie, ze státu Santa Catarina.

JIDÁŠE: Jde o pečivo z kynutého těsta stáčené do různých motaných tvarů. Peče se na Zelený čtvrtek jako připomínka na apoštola Jidáše, který Krista před jeho popravou zradil.

MAZANEC: Je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Není však pletený, ale ve tvaru bochánku, ozdobeného křížem.