Rubriky

Vrána k vráně sedá

Protiklady se přitahují, nebo vrána k vráně sedá? To, co k sobě lidi přitahuje, vědci řeší už desítky let. Přestože vzájemnou přitažlivost navozují různé faktory, jedním z nich mohou být podle nové australské studie podobné rysy ve tváři. Z ní vyplývá, že lidé si partnery podobné sobě samým přímo vybírají. Jsou pro ně přitažlivější a také vlídnější.

O manželských dvojicích či dlouholetých partnerech se běžně říká, že se v průběhu svého soužití začnou jeden druhému čím dál více podobat. A neplatí to přitom jen o zvycích či třeba gestech, ale přímo o vzhledové podobnosti. Svůj původ má tato populární teze ve vědecké studii z roku 1987, v níž tým odborníků z University of Michigan v čele s psychologem Robertem Zajoncem zkoumal fotografie sezdaných párů na začátku manželství a po 25 letech společného života. Na základě svého výzkumu pak Zajoncův tým vyslovil závěr, že u lidí, kteří spolu dlouho žijí, dochází ke konvergenci (sblížení) obličejových rysů. V průběhu let se tato teorie zpopularizovala, dnes už je však považována za překonanou.

Partnerská podoba jako mýtus?

V roce 2020 Zajoncův experiment zopakovali odborníci ze Stanford Univesity, kteří do svého výzkumu zahrnuli 517 dvojic, jejichž fotografie zkoumaly i moderní algoritmy rozpoznávání obličejových rysů. Podobnost partnerů byla zkoumána v časovém rozpětí od doby krátce po sňatku až po dobu o 69 let později. Výsledek? „Konvergence obličejových rysů nebyla potvrzena, přesto vědci odhalili, že si jsou dlouhodobí partneři podobní – ovšem už hned od začátku vztahu. To znamená, že si lidé za své životní partnery vybírají muže či ženy, kteří jsou jim podobní,“ popisuje závěry studie Adam Durčák ze společnosti Ruzovyslon.cz.

Podobnost vyvolává pocit spřízněnosti

Podle čerstvé studie odborníků z australské University of Queensland je právě i vnímaná atraktivita pevně spjata s podobností. Vědci provedli experiment, při němž celkem 682 účastníků sledovali při jejich vzájemných interakcích podobných speed-datingu. Následně lidé vyplnili dotazník, v němž své jednotlivé „partnery“ hodnotili co do přitažlivosti tváře, tak i vnímané vlídnosti. Jako přitažlivější a také vlídnější z tohoto hodnocení vyšli lidé, kteří s hodnotící osobou sdíleli podobné rysy. „Vzájemná podobnost podle vědců u potenciálních partnerů navozuje pocit spřízněnosti, lidé se tak s takovými protějšky instinktivně cítí komfortněji a sdílejí s nimi pocit blízkosti, což je pro rozvoj romantického vztahu značná výhoda,“ komentuje průzkum Adam Durčák.

Tag

Mohlo by se vám také líbit...

0 Komentáře “Vrána k vráně sedá”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *