V roce 1980 promoval na Fakultě dětského lékařství UK v Praze. Poté následovalo období, kdy MUDr. TOMÁŠ LEBENHART působil jako dětský lékař na různých místech Klatovska. Pak ho zaujala neurologie a po získání příslušného vzdělání, pracoval krátce jako dětský neurolog. S rokem 1989 se mu otevřely nové možnosti – začal studovat homeopatii a postupně prošel pěti základními evropskými homeopatickými systémy. Dále se ubíral spíše duchovním směrem, poznával různá náboženství a spirituální směry, ale i bylinky. Nejvíce ho oslovila ayurvéda, proto začal jezdit na Srí Lanku a poznávat tuto matku veškeré medicíny v praxi. Dnes působí jako lékař ve dvou ordinacích, ale předepisuje pouze homeopatické léky. Kromě toho přednáší, píše povídky a užívá si života.

Léta jste působil jako lékař, co vás přimělo zajímat s o homeopatii?

Vnitřní neodbytný hlas plus nespokojenost s výsledky systému klasické medicíny vzhledem k uzdravení a zdravému, šťastnému životu. Žasnul jsem stále více, že odborníky nezajímají příčiny nemocí a rezignace na pouhé léčení. Nikoli uzdravení. O prevenci ani nemluvím. Uvědomoval jsem si, jak je vědecká medicína povrchní a nefunkční. Jediné, co funguje, je urgentní péče a operativa. Studium homeopatie mi pomohlo nahlédnout pod povrch…

Jaký mají u nás lidé vztah k homeopatické léčbě? Nepřistupují k ní s nedůvěrou?

Ke mně jezdí nemocní lidé, hledající uzdravení, kteří homeopatii a podobné inteligentní metody naopak vyžadují.

Dá se homeopatická léčba použít i pro děti?

Samozřejmě, u nich funguje dokonce spolehlivěji, stejně jako u zvířat. Uzdravovací program totiž může narušovat silný psychický blok, jenž malé děti a zvířátka jaksi nedokážou vyrobit…

Kde jste se seznámil s ayurvédou a co vás na ní zaujalo?

Na Srí Lance. Zaujala mne její komplexnost, protože je to vlastně věda o životě. Směřování k harmonii živlových energií v našem fyzickém těle i mysli.

Souvisí s tím nějak vaše pravidelné cesty na Srí Lanku?

Jistě. Nejezdím na ostrov jako turista obdivující památky nebo se povalující u moře.

Testujete nové poznatky na sobě? Je to to, co vás udržuje v kondici?

To si pište…

Co je za pojmem alternativní onkologie? Má lepší výsledky v léčbě rakoviny, než klasická medicína?

Výraz alternativní odmítám. Pro mne je alternativní např. chemoterapie nebo antibiotika. Rozlišuji medicínu na funkční a nefunkční, nebo na přirozenou a nepřirozenou, chcete-li. Zajímají mne výsledky. Musím (ale i nemocný) pochopit, proč nemoc přišla a co vlastně obnáší, jaký má smysl. Vědecká medicína věří na náhody, nezná prevenci. Tápe. Je plná šarlatánů a věštců z kávové sedliny. Plná rituálů a nevědomí. Kdo nechápe zákony života a kořeny utrpení, nemůže pomoci…

Přivedl jste k ayurvédě i svého syna Jakuba, který právě vydal ayurvédskou kuchařku, nebo si k ní našel cestu sám?

Spíše sám. Nemám v povaze někoho někam tlačit. To platí i v ordinaci. Poskytuji svobodu. Problém je ovšem trochu v tom, že většina lidí neví, co si s ní počít… Jakub věděl.

Vyzkoušel jste jeho recepty? Stravujete se zdravým způsobem, nebo je něco z klasické kuchyně, co si nedokážete odepřít?

Mnohokrát. Něco vám prozradím. Nakloňte se ke mně – budu šeptat. Tyto pokrmy jsou infekční! Nakazíte se a pak už je prostě musíte… Ale dobře, prásknu to: Miluji kvalitní kávu, nejlépe macchiato. Minimálně 2x denně, když jsem v Itálii, tak klidně i 5x. Smrtelná dávka kávy (4 g) je 80 káviček vypitých za sebou, takže pohoda…

Co je autopatie a etikoterapie?

Odpovědi by mnohonásobně přesáhly tento rozhovor. Obě metody vedou přímou cestou k uvědomění na vyšší úrovni a k uzdravování. Obě pracují s informacemi. Při etikoterapii musí pracovat hlavně nemocný, při autopatii to jde tak trochu samo (ale nikomu to neříkejte).

Kromě léčení se věnujete také přednáškám, poradenské činnosti a psaní povídek. Jak jste se ke psaní dostal? Vyšly vám také knižně?

Zatím jsem napsal čtyři knížky – Svlékl jsem bílý plášť, Bez pláště, Povídky nejen z ordinace I a II. Psaní mě baví, protože mám na něj talent. Je dobré své dary přijmout a používat je ku prospěchu všech lidí. Proto je máme. KAŽDÝ člověk má nějaké dary a talenty. Většina lidí se k nim staví lhostejně a nedokážou jít svou posvátnou cestou. Podléhají názorům druhých. Odmítají svobodu a bojí se zvednout kotvy a vyplout, bojí se odlišovat se, riskovat. To je problém. Opakem života není smrt, ale lhostejnost! Když se budete bát, že se ztrapníte, z trapnosti nevyjdete. Nezajímejte se o to, co si o vás myslí. Sny jsou od toho, aby se realizovaly.

Co vás čeká v létě? Chystáte se na další cesty za poznáním?

Budu se věnovat relaxaci v přírodě, ale mám v diáři i spoustu akcí, kde přednáším, a pracuji i ve svých dvou ordinacích… Chtěl bych se více věnovat své přítelkyni (neříkejte jí to ale). Užívám si to, protože jsem letní typ, chcete-li to vědět. A ještě vám něco důležitého prozradím – za poznáním netřeba cestovat. Je zde, stále, všude kolem nás. I v nás samotných…