Pro většinu Čechů je osobní kontakt s psychoterapeutem nenahraditelný. Podle aktuálního průzkumu portálu Terapie.cz dává přednost sezením tváří v tvář 7 z 10 lidí. Díky nim totiž terapeuty lépe vnímají, což se ukazuje jako nejdůležitější kritérium především pro náctileté. Na sezeních se nejvíce řeší vztahové problémy, úzkosti a stres. Dobrou zprávou je, že na pomoc odborníků už se dnes nehledí skrz prsty. Jen 7 % společnosti považuje docházení na terapii za známku vlastního selhání.

Pandemie sice odstartovala boom terapeutických sezení v online prostředí, ale Češi se postupně vrátili zpátky k osobnímu setkání s odborníkem. Offline formu psychoterapie dnes preferuje 7 z 10 lidí, jak ukázal aktuální průzkum portálu Terapie.cz. Hlavním důvodem je pro ně možnost lépe vnímat terapeuta, což je klíčové při budování terapeutického vztahu. Klienti tak totiž mají příležitost bezprostředně vidět řeč těla či mimiku. Ženy častěji než muži uvádějí, že právě tímto způsobem lépe rozpoznají reakce a neverbální komunikaci.

„Ze své praxe potvrzuji, že většina klientů skutečně preferuje osobní setkání. Terapeutický vztah se buduje především prostřednictvím neverbální komunikace – jemných gest, výrazů v očích, způsobu dýchání či držení těla. Osobní přítomnost také vytváří intimnější a bezpečnější prostor, kde se klienti cítí svobodnější otevřít svá nejhlubší témata,“ vysvětluje Pavel Pařízek, psycholog a psychoterapeut z portálu Terapie.cz, který sdružuje stovky prověřených terapeutů

Kde začít, když mi není dobře

Z průzkumu vyplynulo, že spousta lidí by terapii chtěla zkusit, jenže nevědí, kde s péčí o duševní zdraví začít. Každý druhý připouští, že tápe, jak kvalifikovaného odborníka vůbec poznat. „Terapeut by měl mít vždy vystudovanou vysokou školu v oboru psychologie, psychiatrie, nebo se sociálním zaměřením a dlouholetý psychoterapeutický výcvik, případně další pracovní zkušenosti a vzdělání týkající se terapie. Nejdůležitější je ale osobnost terapeuta a to, aby vám lidsky sednul,“ uvádí psycholožka Julie Janošíková.

Zájmu o osobní setkání jde naproti i portál Terapie.cz, kde si můžete terapeuta vybrat podle města, ale i dalších kritérií. „I naše interní data potvrzují to, co se ukázalo v průzkumu – lidé chtějí osobní terapie výrazně více než sezení online. Snažíme se proto pokrýt celé Česko. Ve velkých městech otvíráme také vlastní terapeutická centra, protože na druhé straně je zase mnoho terapeutů, kteří hledají komunitu, prostory pro své terapie a veškeré související zázemí a servis,“ říká Jana Pavlíčková, marketingová ředitelka a spoluzakladatelka portálu.

Nejčastěji řešíme vztahy, úzkosti a stres

Na terapiích Češi nejvíce hovoří o vztazích (61 %), úzkostech (60 %) a stresu (53 %). Dalšími častými tématy jsou nízké sebevědomí, deprese nebo syndrom vyhoření. S věkem se samozřejmě témata liší, zajímavé přitom je, že mladí dospělí do 25 let řeší více než jiné věkové skupiny stres (70 %), hypersenzitivitu (26 %) a existenciální otázky. Sněhové vločky, jak se mnohdy generace Z označuje, tedy na sezeních probírá věci, které mohou být pro ranou dospělost typické.

Mýty kolem duševního zdraví se boří

I když zatím stigma kolem duševního zdraví nezmizelo úplně, pouze 7 % lidí si stále myslí, že terapie znamená selhání. Pro třetinu Čechů je to však cesta k lepšímu sebepoznání a osobnímu rozvoji. Lidem občas při hledání odborné pomoci brání různé obavy. Každého třetího nejčastěji trápí pochybnosti, jestli terapie jeho problém skutečně vyřeší. „Efektivitu terapie lze objektivně hodnotit například pomocí dotazníků pro měření deprese úzkosti nebo celkového fungování, které se vyplňují na začátku, během a na konci terapie a umožňují sledovat konkrétní zlepšení v číslech,“ přibližuje Pavel Pařízek. Také výzkumné studie potvrzují účinek psychoterapií, a to napříč různými duševními obtížemi. Podle vědců běžný klient dosahuje po terapii mnohem lepších výsledků než ti, kteří odborníka nevyhledají.

Podobně rozšířený je i strach, že terapeut klienta dobře nepochopí (32 %). „Při terapii je dobré si terapeuta, jeho styl práce a prostředí takzvaně osahat. Dát tomu zhruba pět sezení a pokud se v terapii necítíte dobře, terapeuta klidně změnit,“ doporučuje Julie Janošíková.

Terapie je investice

Nejasnosti kolem financí má stále zhruba čtvrtina lidí, kteří nevědí, kolik terapie stojí. V průměru za ně lidé v Česku ročně utratí 8 500 korun, nejvíce pak klienti v produktivním věku mezi 26 a 45 lety. Ti si na ně ročně vyhradí kolem 11 000 korun. Každý pátý Čech ale výdaje za terapie nevnímá jako zátěž, nýbrž jako vědomou investici do sebe a své psychické pohody.