Rubriky

Historie plavek aneb Od županů k bikinám

V současnosti je pro nás běžné ukazovat se na pláži nahoře bez nebo v těch nejmenších kousíčcích látky. Ale představte si, jak velkou odvahu musely prokázat ženy před více než 90 lety, když se rozhodly na veřejné pláži odhalit ramena, kotníky a kolena. Dvacátá léta už byla taková. Ano, mluvíme o minulém století, o době, kdy se v moderní historii poprvé objevily koupací úbory zlehka odhalující ženskou krásu – ramena, paže a lýtka. Žádný jiný druh oděvu nesouvisí tak úzce s životním stylem, kulturou, morálkou, vírou, rozvojem průmyslu, emancipací i zeměpisnou šířkou.

Na počátku 20. století chtěly ženy zůstat ženami, ale současně mít svobodu mužů. A tak si zkracovaly vlasy i oděv, bojovaly o možnost vzdělávat se, o volební právo, nechávaly se zaměstnat, prostě chtěly žít podle svých představ. K větší oblibě plavek (respektive k oblibě slunění, plavání a relaxace u vody) přispěla paradoxně velká hospodářská krize ve 30. letech, která měla za následek přibývání lidí bez práce – s mořem volného času, který trávili v kinech i na plážích.

Kam až sahá historie plavek? Podle nástěnných fresek z Pompejí (1400 před naším letopočtem) se antické ženy rády koupaly v oděvu podobném dnešním dvoudílným plavkám. Jenže o tři tisíc let později v době křesťanské éry 18. století, musely ženy nosit speciální koupací šaty, které zahalovaly celou postavu. V 19. století to už byly dvoudílné úbory – to znamená župan ke kolenům a kalhoty ke kotníkům.

Až teprve rakouská vodní balerína Annette Kellerman si na své vystoupení vzala plavky odhalující ramena, krk i nohy. Takto odvážně vystupovala i v některých filmech a byla za to dokonce zatčena! O velkou oblibu jednodílných plavek, již hluboce dekoltovaných, bez nohaviček a bez rukávů se postaraly hvězdy stříbrného plátna a vznikající módní časopisy.

Za otce dvoudílných plavek – bikin – jsou považováni dva Francouzi, návrhář Jacques Heim a inženýr Louis Reárd. Jacques Heim představil v roce 1946 ve francouzském Cannes své plavky s názvem Atome se sloganem „Nejmenší plavky na světě“. A nazval je jméno podle atolu v Tichém oceánu – Bikiny. Podprsenka měla nevyztužené trojúhelníkové díly a kalhotky byly šňůrkové. Bikiny zůstaly až do poloviny 50. let v ústraní, protože tehdejší společnost je ignorovala. Byly dokonce pláže, kde byly zakázány. Jejich oblibu s raketovým efektem odstartoval až v roce 1957 film A BŮH STVOŘIL ŽENU, kde se v nich ukázala francouzská filmová hvězda a tehdejší sexsymbol Brigitte Bardot.

Ve druhé polovině 20. století se plavky vyvíjely v závislosti na módě a moderním životním stylu. V té době se zkrátila a ustálila pracovní doba a lidé měli více volna, které trávili aktivně a relaxačně. Začal velký boom automobilismu a turismu. Cesta na pláže a koupaliště byla rychlá a výroba plavek se rok od roku zvyšovala. Vedle toho se plavky dál specializovaly – např. na ryze sportovní (se speciálními střihy i materiály) nebo módní, určené výhradně k opalování či na návštěvu plážového baru. Dnes jsou to již modely doplněné a sladěné s plážovou obuví, taškou, pareem, slunečními brýlemi i bižuterií.

Zdroj: Triola

Tag

Mohlo by se vám také líbit...

0 Komentáře “Historie plavek aneb Od županů k bikinám”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *