Zní to neuvěřitelně, protože je velice drobná a štíhlá tak, že často hraje v pohádkách skřítky… Půvabnou herečku BÁRU FIŠEROVOU jsem nepotkala v divadle, i když momentálně působí ve dvou – v Divadle Bez Hranic a nově také v Divadle Radka Brzobohatého, ale během focení charitativního kalendáře na podporu pacientek s onemocněním skleroderma. Povídaly jsme si o přestávkách mezi focením o spoustě zajímavých věcí z jejího života a něco z toho jsem pro vás zachytila v tomto rozhovoru.

Jako malá jste prý toužila zahrát si Ofélii? Splnilo se vám to?

Ano, díky inscenaci Hamleta, v níž tehdy Ofélii ztvárnila Zorka Jandová, jsem byla pevně rozhodnutá stát se herečkou. Bohužel Ofélii jsem si nikdy nezahrála a teď už se mi vysněná role věkově trochu vzdaluje… Ale splní se mi jiný velký sen – nedávno jsem dostala nabídku ztvárnit postavu Lízy Doolitlové v jednom zajímavém představení My Fair Lady.

Hrála jste v řadě pohádek, nejspíš proto, že vás vzhled předurčuje k rolím princezen. Opravdu jste si nějakou zahrála? A kterou klasickou českou pohádku máte nejraději?

Byly doby, kdy jsem každý rok točila nějakou hezkou pohádku, ať už televizní, nebo filmovou… Mám pohádky moc ráda a pár princezen jsem si před lety opravdu zahrála. Ale především jsem byla obsazována do rolí pohádkových víl a skřítků. Před několika dny jsem dotočila americkou pohádku s hollywoodskou produkcí i herci a zase jsem hrála skřítka.

Mojí nejoblíbenější pohádkou stále zůstávají Tři oříšky pro Popelku s Libuškou Šafránkovou a myslím, že už ji žádná jiná nepředstihne…

Na většině fotek máte dlouhé vlasy? Byla jste někdy ostříhaná nakrátko?

Dlouhé vlasy mám od dětství a zkrátila jsem je jen jednou. Ve 14 letech na mikádo – asi za to mohla puberta… Nakrátko jsem nebyla nikdy a myslím, že ani nebudu – leda v paruce.

Kvůli divadlu ani nemohu s vlasy moc experimentovat, ale hrozně mě baví paruky. Vždycky mám radost, když mohu v rámci roli vyzkoušet jiný účes nebo barvu. V inscenaci Limonádový Joe dokonce hraji chlapa a mám krátké černé vlasy a knír.

Chodíte do kadeřnictví, nebo si jen sama zastřiháváte konečky?

Mám svou kadeřnici, ke které chodím pravidelně na barvení. Při té příležitosti si nechám také zastřihnout konečky, sama si na to netroufám. Vždycky si ale hlídám centimetry, protože když se kadeřník dá do stříhání, tak z 1 cm je v mžiku 10 (smích).

Spolupracujete jistě i s televizními a filmovými maskéry. Máte mezi nimi svého favorita? Měla jste nějakou opravdu náročnou masku, nebo účes?

Filmoví a televizní maskéři jsou moc šikovní a jednou z nejlepších je pro mě rozhodně Jiřinka Pahlerová. Poprvé jsem se s ní potkala při práci na filmu Andělská tvář, kde nádherně líčila a česala překrásné dobové účesy. Hodně točím i koprodukční filmy, takže mohu sledovat i práci zahraničních maskérů a můžu říct, že ti naši pracují na velmi vysoké úrovni.

Jednou jsem točila reklamu, kde jsem hrála Zombie. To byla fuška, v maskérně jsem strávila asi 5 hodin. Jinak často točím dobové filmy, kde mám většinou dost složité účesy z několika příčesů… To je vždycky úplné umělecké dílo.

Chodíte do kosmetického salonu? Nebo se o pleť a líčení staráte sama?

Musím se přiznat, že jsem ani jednou v životě nebyla na kosmetice. O plet se starám sama a myslím, že dobře. Maskéři při natáčení moji pleť vždycky chválí a diví se, že nikam nechodím. Líčím se také sama, dokonce když točím civilní pořad, tak mě maskéři jen zkontrolují a případně make-up poupraví.

Jak se udržujete v kondici? Chodíte do fitness centra, nebo jste štíhlou postavu „podědila“?

Mám velké štěstí, že jsem štíhlou postavu zdědila po obou rodičích, tak se nemusím trápit dietami a potit v posilovně. To by mě nebavilo… Miluji tanec a sport, pohybu mám dost i v divadle. Nikdo mi to nevěří, ale jsem velký jedlík. Miluji dobré jídlo a jsem závislá na sladkém, takže mám opravdu obrovské štěstí, že po tom nepřibírám.

Diváci vás znají především jako sestřičku z primáckého seriálu Modrý kód? Máte s touto postavou něco společného?

V seriálu Modrý kód hraji už třetím rokem sestřičku Pavlu. Mám ji moc ráda, i když moc společného toho nemáme. Odmalička mám fobii z bílých plášťů, bojím se jehel a omdlévám při pohledu na krev. Je to legrace s touto „diagnózou“ hrát sestru na urgentním příjmu, kde bývají velice vážná zranění. Naštěstí na „televizní“ krev jsem si konečně po třech letech zvykla. Jinak se mi Pavla hraje moc hezky a myslím, že pro nás obě je typický úsměv na tváři a empatie.

Co vás čeká o prázdninách? Chystáte se k moři?

Od konce června máme divadelní prázdniny, ale seriál Modrý kód natáčí i během léta. Mám volné 3 týdny uprostřed léta, které využiji doufám naplno. Chystám se k moři do Turecka, kam jezdím moc ráda už několik let. Jsem takový plážový typ a naprosto mi to tam vyhovuje. Krásné moře, dlouhé písčité pláže, výborné jídlo a skvělá večerní zábava plná tance. Zkrátka ideální dovolená! Až se vrátím, tak zbytek volna strávím v Čechách. Budu jezdit ke kamarádům za Prahu na grilovačky, budu se koupat na Slapech… Už se na to moc těším!