Máme ji doma všichni. Pečlivě zabalenou či přesypanou do uzavíratelné nádoby tak, aby do ní nevletěly žádné potvůrky. Řeč je o obyčejné mouce, která je pro oblíbené pokrmy, pečení, vaření i naše zvyky absolutně nepostradatelná. Tušíte však, co všechno předchází tomu nejsnazšímu kroku, kdy její kilové balení jednoduše hodíte do svého nákupního košíku? Pojďte se s námi podívat na práci českých zemědělců a na život jednoho semínka ozimé pšenice, které musí ujít velmi dlouhou cestu, aby se následně mohlo ve své zcela nenahraditelné podobě promítnout v těch nejlepších lahůdkách.

Než se zemědělci pustí do práce a rozhodnou se, kterou plodinu zasejí na své pole, aby byl jejich osevní postup co nejpestřejší, je třeba perfektně připravit půdu. Její kondice je totiž absolutním klíčem k úspěchu – a to nejen pro dobrý výnos.

Nejpozději během září nastartují těžké stroje a vyrazí podmítat nebo orat. Před zasetím je třeba zemi dodat i nutnou dávku energie v podobě organické hmoty neboli hnoje. Jakmile je půda prokypřená a obohacená o potřebné živiny, musí se úhledně srovnat.

Čas setí nastává na přelomu září a října, přesný termín se však odvíjí od počasí. Malá, kulatá a zlatavá semínka pšenice se konečně vydávají na svou pouť. Pomocí sečky, stroje se zásobníkem na osivo a jejího pneumatického kompresoru, je semínko za semínkem dávkováno do řádku zhruba 2-3 cm hluboko do země. Mezi řádky je potřeba zachovat mezeru obvykle 12,5 cm tak, aby měla rostlina pro svůj růst dostatek prostoru. Sadba probíhá v závislosti na kvalitě půdy. Může se sít 100 až 300 kilogramů osiva na hektar. Záleží ale také na termínu – když se seje dříve, používá se osiva méně, jelikož rostlina má čas odnožit a zhoustnout.

Semínko zpravidla vzejde za jeden až tři týdny. Jakmile vykoukne první stéblo, zemědělci říkají, že plodina tzv. vypichuje. Jak dlouho potrvá, než rostlina spatří světlo světa, závisí především na teplotě a vlhkosti. Je potřeba také přiměřené množství vody. Ani málo, aby semínko neuschlo, ani příliš, aby se nezadusilo. Během podzimu si rostlina žije vlastním životem, nabývá a sílí. Hospodáři se soustředí na likvidaci plevelů a případně ošetřují neočekávané virózy, jako jsou třeba mšice a křísy. V zimních měsících pak probíhá tzv. jarovizace. Jedná se o stádium chladových teplot, díky nimž se vytvoří generativní orgány rostliny. Zjednodušeně řečeno vznikne klas.

S příchodem teplejších slunečních paprsků musí proběhnout přihnojení dusíkem, díky němuž rostlina dostane „palivo“ a lépe se po studené zimě vzpamatuje. V průběhu jara se pak sleduje porost, znovu se likvidují plevele, hlídají se houbové choroby a další škůdci například kohoutci. Rostlina dále odnožuje, větví se a stéblo roste směrem vzhůru. Z něj během května až června vykoukne vytoužený klas.

U všech ozimých plodin musí farmáři dobře hlídat nejdůležitější praporcový list, poslední list nad klasem. Právě ten ve výsledku tvoří až 50 % výnosu plodiny. I proto je třeba jej co nejdéle udržet zdravý společně s klasem.

S příchodem léta se naposledy hnojí. Podle počasí a očekávaného výnosu je zkrátka potřeba rostlinu „dokrmovat“. V červenci se už jen čeká na ideální sklizňovou vlhkost zrna, která by měla dosahovat maximálně 14 %. Jakmile nastanou optimální podmínky, odstartují žně. Nezaměnitelně hučící a nepřehlédnutelné kombajny posekají rostlinu a vymlátí z ní zrna. Ta putují dále na čističku, a nakonec cestují do mlýna, kde se sledují různé potravinářské parametry, jako je vlhkost, hmotnost, nečistoty apod. Mlynáři se pak postarají o to, aby ze zrn vznikla ta nejlepší mouka. Zbytky rostliny zůstávají na poli. Buď se rozdrtí a zapravují zpět do půdy, nebo se seberou. Sláma pak slouží jako podestýlka pro hospodářská zvířata.

Dokonalé koláče ze sezonních dobrot do podzimních dnů

Také se nemůžete dočkat chvíle, kdy bude venku lezavo, a budete tak moci strávit neděli pěkně doma pod dekou? Udělejte si z volného odpoledne svou mimořádnou chvilku a užijte si svoje „hygge“ naplno. Zahřátý pelíšek, měkoučkou peřinu a oblíbenou knížku však rozhodně musí doplnit i něco dobrého na zub! K čaji či kávě si proto upečte vynikající koláč ze sezónních plodin. Uvidíte, že provoněný dům skořicí, oříšky nebo jablky, dodá všemu úplně nový rozměr a dovede váš moment k dokonalosti.

Dýňovo-mrkvová bábovka s vlašskými ořechy a karamelovou omáčkou

Těsto: 200 g dýně Hokkaido, 200 g mrkve, 100 g mletých vlašských ořechů, 250 g hladké mouky, 150 g cukru, ½ sáčku prášku do pečiva, lžička jedlé sody, 3 vejce, 100 g bílého jogurtu, 100 ml oleje, špetka soli, hrst rozinek, lžička citronové šťávy, lžička mleté skořice, špetka muškátového oříšku, špetka sušeného zázvoru, hrst rozdrcených ořechů na ozdobu

Postup: Ve větší míse smíchejte cukr se žloutky a vyšlehejte je do pěny. Samostatně si vyšlehejte také bílky. K cukru se žloutky přisypte nastrouhanou dýni, mrkev, mleté oříšky, mouku, prášek do pečiva, sodu a vše promíchejte. Do směsi pak přilijte olej, jogurt, citronovou šťávu, přisypte rozinky a všechno koření. Nakonec opatrně přimíchejte vyšlehané bílky. Vzniklé těsto vylijte do předem vymaštěné a vysypané formy na bábovku. Pečte zhruba 40 minut na 180 stupňů. Těsto kontrolujte pomocí špejle. Jakmile na špejli nic nezůstává, můžete bábovku vyndat.

Poleva: 150 g cukru, 100 ml smetany na šlehání, 50 ml vody

Postup: Do většího hrnce nasypte cukr a zalijte jej vodou. Přiveďte k varu tak, aby se postupně rozpouštěl. Jakmile cukr o konzistenci medu začne lehce zrzavět až hnědnout a lehce kouřit, zalijte jej smetanou. Nepřestávejte míchat a zahřívat. Asi po 3 minutách, kdy bude omáčka připomínat salko, je hotovo. Lehce vychladlou bábovku vyklopte, přelijte karamelovou omáčkou a posypte oříšky.

Jablečný koláč se švestkami

Suroviny: 5 ks větších jablek, 5 ks švestek, 250 g hladké mouky, 100 g másla, 1 sáček prášku do pečiva, 1 vejce, 3 lžíce moučkového cukru, lžíce citronové šťávy, 2 lžíce cukru, lžička skořice

Postup: Nejdříve si připravte lehce lepivé těsto. Smíchejte mouku, máslo, prášek do pečiva, vejce, moučkový cukr a citronovou šťávu. Z hotového těsta 1/3 odtrhněte a ponechte stranou. Zbylé těsto rozprostřete a vmačkejte do předem vymaštěné a vysypané dortové formy – a to nejen na dno, ale i po stranách. Jablka rozkrájejte na tenké plátky a švestky na menší kostičky. Bohatě jimi poklaďte těsto. Ovoce zasypte cukrem a skořicí. Ze zbylého těsta vyválejte tenké plátky a poklaďte je na ovoce do tvaru mřížky. Koláč pečte zhruba 30 až 40 minut na 180 stupňů, dokud mřížka nezezlátne. Hotový koláč poprašte moučkovým cukrem a podávejte třeba se zmrzlinou.

Koláč s pošírovanými hruškami, tvarohem a mandlovými lupínky

Těsto: 6 ks větších hrušek, 250 g hladké mouky, 100 g másla, 1 sáček prášku do pečiva, 1 vejce, 5 lžic cukru

Náplň: 250 g měkkého tvarohu, 1 vejce, ½ sáčku vanilkového pudinku, 2 lžíce cukru

Pošírované hrušky: 100 ml bílého vína, 200 ml vody, 2 lžíce třtinového cukru, lžička mleté skořice, lžička mletého zázvoru, 1 hvězdička badyánu, hrst mandlí

Postup: Nejdříve se vrhněte na hrušky. Ty oloupejte, rozpulte, zbavte jádřinců a vložte do vroucí vody s vínem, třtinovým cukrem, skořicí, zázvorem a badyánem. Vařte velmi mírně zhruba 10 minut. Pak hrušky vyjměte a nechte zchladit. A můžete se pustit do těsta.

Smíchejte mouku, máslo, prášek do pečiva, vejce a cukr. Hotové těsto důkladně vmačkejte do předem vymaštěné a vysypané formy i po stranách. Na těsto přidejte vrstvu tvarohu promíchaného s vejcem, cukrem a pudinkem. Navrch úhledně poskládejte na tenké plátky rozkrájené hrušky. Pečte zhruba 30 až 40 minut na 180 stupňů, dokud okraje nezezlátnou. Hotový koláč posypte mandlemi.