Meningokokové onemocnění je v současnosti jednou z nejzávažnějších a nejobávanějších infekcí u nás. Způsobuje jej vysoce invazivní bakterie Neisseria meningitidis, která se krví přenáší do různých orgánů, v nichž vyvolává rozsáhlá a vážná poškození. Jde o prudce akutní nemoc, u níž jde doslova o minuty, což se týká diagnostiky i samotné léčby.

„Projevy nákazy meningokokem mohou být lehce zaměnitelné s běžnou virózou. Již několik hodin po nástupu prvních příznaků ale může dojít v těle k nezvratnému poškození a ani včasně zahájená léčba mnohdy nedokáže nemocného ochránit před smrtí či trvalými následky,“ říká MUDr. Silvia Bajová, praktická lékařka pro děti a dorost z pražské Nemocnice na Homolce. Meningokokovému onemocnění podlehne 10–20 % pacientů, přičemž 50 % úmrtí nastává v prvních 24 hodinách od začátku potíží. Pětině přeživších pak zůstávají celoživotní následky, jako jsou amputované končetiny, obrna, hluchota, slepota nebo mentální retardace. Onemocnění postihuje všechny věkové kategorie, nejčastěji však děti do 2 let a adolescenty.

Nebezpečná bakterie

Příčinou brzkého selhávaní životně důležitých orgánů je způsob, jakým se tato bakterie v těle chová. Během množení meningokoka v organismu dochází k uvolňování nebezpečného jedu zvaného endotoxin do krve. Jeho množství je 100 až 1000násobně vyšší než u jiných bakterií. Uvolněný endotoxin pak spouští kaskádu reakcí jejímž následkem je poškození zdraví. „Souboj organismu s meningokokem probíhá dokonce i po nasazení léčby antibiotiky. Projevem infekce je pak nejčastěji zánět mozkových blan (meningitida) nebo otrava krve (sepse) a šokový stav s následným selhávaní srdce, ledvin nebo plic. Meningokok rovněž způsobuje poruchy srážlivosti krve, čímž dochází k nedokrvení a odumírání tkání i orgánů. Infekce může skončit i úmrtím. Závažnost podtrhuje fakt, že k polovině úmrtí dochází do 24 hodin od prvních klinických příznaků,“ doplňuje MUDr. Bajová.

Téměř všechny případy infekce způsobuje 5 typů (séroskupin) této bakterie označovaných písmeny A, B, C, Y a W-135.4c U nás i v Evropě nejvíce dominují typy B a C, ale podíl ostatních typů (Y, W) se v posledních letech mírně zvyšuje. Meningokoky se často nacházejí v nosohltanu a obvykle nezpůsobují žádné potíže. Za určitých okolností, které nejsou jednoznačně známé, u malé části nosičů projde bakterie z horních dýchacích cest do krve a způsobí projevy onemocnění. Odhadem je mezi dospělými 5 až 11 % nosičů, ovšem mezi adolescenty je nosičem přibližně každý čtvrtý. Bakterie se šíří kapénkovou cestou a riziko vzplanutí nemoci se zvyšuje, pokud se v kolektivu shromáždí více než 20 % nosičů. Rizikové bývají tedy především hromadné a skupinové akce provázené nadměrnou fyzickou aktivitou a následnou únavou, jako jsou například lyžařské kurzy, vícedenní školní výlety, tábory, internáty, brigády, diskotéky či různé sportovní akce. Větší nemocnost je rovněž v zimních měsících.

Klíčové je rozpoznat první příznaky

Mezi první příznaky meningokokové meningitidy patří teplota, bolest hlavy, únava, ztuhlost šije, někdy také bolest svalů, kloubů a břicha. Pro diagnostiku je klíčová přítomnost tzv. petechií, což jsou známky podkožního krvácení objevující se u 50–80 % pacientů. Jsou pozorovatelné po celém těle včetně břicha a dolních končetin. Rozeznat od jiné vyrážky je lze pomocí testu se sklenicí, která se přitlačí na kůži. Petechie po tomto přimáčknutí přetrvávají a neblednou. Dalším testem, který by měl znát nejen každý lékař, ale i rodič, je uložení pacienta na rovnou podložku s vypnutými dolními končetinami. Poté se nemocnému ohne hlava vpřed tak, aby brada směřovala k hrudníku. Pokud nemocný zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Očkování proti meningokokům

Jediným smysluplným opatřením, které významně snižuje riziko onemocnění, je očkování. „Doporučuje se zejména dětem od dvou měsíců do dvou let a adolescentům a mladým dospělým do zhruba třiceti let věku. Vhodné je rovněž pro osoby trpící některými onemocněními a pro pracovníky ve zdravotnických službách,“ říká MUDr. Bajová.

V současné době existuje několik typů vakcín proti séroskupinám meningokoků A, B, C, W a Y. Od letošního dubna je u nás k dispozici rovněž nová vakcína MenQuadfi – jediná plně tekutá forma konjugované vakcíny MenACWY registrovaná v Evropě, která navazuje na více než 40letou tradici výroby meningokokových vakcín ve společnosti Sanofi. Lze ji použít jako základní dávku u batolat od 12 měsíců nebo jako posilovací dávku po základním očkování.

Česká republika patří v oblasti očkování proti meningokokům mezi pokrokové země. Toto očkování je u nás sice dobrovolné, ale nejvíce rizikovým skupinám je hrazeno z prostředků zdravotního pojištění. Od letošního roku se úhrada dokonce mírně rozšiřuje – proti invazivním meningokokovým infekcím způsobeným meningokokem skupiny B, je-li očkování zahájeno do dovršení dvanáctého měsíce věku nebo od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku, a skupiny A, C, W, Y, je-li očkování provedeno jednou dávkou od dovršení prvního do dovršení druhého roku věku nebo od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku pojištěnce. Ostatní zájemci si vakcínu hradí sami. Většina zdravotních pojišťoven na ni ale svým klientům přispívá. Očkovat se je možné u obvodního lékaře nebo v očkovacích centrech.