V trávicí soustavě každého z nás dominuje určitá skupina bakterií, kterou si budujeme hned od narození. Způsob porodu, životní prostředí, stravovací návyky, ale i genetické predispozice. To jsou vlivy, které utváří náš mikrobiom a určují enterotyp naší střevní mikrobioty. Do jaké skupiny se řadíme, má značný vliv na nejrůznějšími procesy, jež se v našem těle odehrávají. Neustupující boj se záněty a rozvoj diabetu druhého typu, či naopak snazší proces odbourávání nežádoucích tuků a nízké riziko srdečních onemocnění – to vše je řízeno střevními mikroorganismy! Jaké bakterie jsou pro člověka přínosné a proč je enterotyp Bacteroides typický pro západní společnost?

Naše střeva jsou domovem přibližně 350 trilionů mikroorganismů. Tento komplexní soubor virů, plísní a bakterií kromě trávení a zpracování přijímané potravy také zásadně ovlivňuje stav našeho imunitního systému, rozvoj chronických onemocnění či vstřebávání mikroživin jako jsou vitaminy a minerály. Jeho složení navíc výrazně ovlivňuje i naše psychické rozpoložení. Zdravý a vyvážený mikrobiom se až z 95 procent podílí na tvorbě serotoninu, jenž zásadně ovlivňuje naši náladu.

Je proto více než důležité porozumět našim střevům a zjistit, jaké mikroorganismy jej obývají. „Lidskou střevní mikrobiotu lze rozdělit do skupin podle převažujících bakteriálních rodů, které tvoří základ tzv. enterotypů. Existují tři hlavní enterotypy: Bacteroides, který se nejčastěji vyskytuje u lidí s vysokým příjmem živočišných bílkovin a tuků, typický pro euroamerické země; Prevotella, častější u těch, kteří konzumují hlavně rostlinnou stravu, jako jsou vegetariáni a vegani; a méně častý enterotyp Ruminococcus, jehož bakterie hrají klíčovou roli v rozkladu vlákniny. Někteří lidé však mají nevyhraněný enterotyp, což znamená, že jejich střevní mikrobiota nevykazuje jasnou dominanci jednoho typu bakterií,“ vysvětluje Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu ve společnosti Chromozoom. O dominanci určitého bakteriálního rodu nerozhoduje ani tak věk, pohlaví či genetická vybavenost jedince, přestože určité genetické faktory mohou samozřejmě hrát roli v nastavení našeho mikrobiomu. Odkud se tedy jednotlivé bakterie berou a jaký význam pro člověka mají?

Enterotyp západní civilizace

Západní Evropa, Severní Amerika či Austrálie. U lidí žijících ve vyspělých zemích často převládá enterotyp Bacteroides, jenž je dán především vyšším příjmem potravin bohatých na tuky a bílkoviny živočišného původu. Bakterie rodu Bacteroides jsou přirozenou součástí zdravé střevní mikrobioty a hrají důležitou roli v trávení. Samy o sobě nejsou škodlivé, problém však může nastat, pokud se přemnoží. Přemnožení Bacteroides může vést k nerovnováze střevní mikroflóry, známé jako dysbióza, která je spojena s onemocněními jako je obezita, diabetes 2. typu nebo zánětlivá onemocnění střev. Důležité je tedy udržovat zdravou rovnováhu naší střevní mikrobioty. Genetička Procházková ale dodává, že i ostatní mikroorganismy, jež utváří lidský mikrobiom, mají na rozvoji onemocnění značný vliv. „Bakterie rodu Firmicutes nejsou přímo spojené s konkrétním enterotypem, protože se mohou vyskytovat ve všech hlavních skupinách. Vědecké studie naznačují, že vyšší poměr Firmicutes k Bacteroidetes může být spojen s obezitou a metabolickými poruchami. Tento poměr může ovlivnit, jak tělo ukládá energii z potravy, což může přispívat k nárůstu hmotnosti. Zjednodušeně řečeno, nadbytek Firmicutes ve střevech může podporovat zvýšenou absorpci kalorií, což vede ke riziku obezity. Proto, zatímco enterotyp Bacteroides nemusí být přímo spojen s těmito problémy, je důležité sledovat celkovou rovnováhu mezi těmito dvěma kmeny bakterií (Firmicutes a Bacteroidetes),“ vysvětluje.

Bakterie rostlinné stravy

Enterotyp Prevotella je častější u lidí, kteří konzumují stravu bohatou na vlákninu, jako jsou vegetariáni nebo lidé s vysokým příjmem rostlinných potravin. „Příkladem může být japonská kultura, která je založená na pokrmech bohatých na vlákninu, fermentované potraviny, zeleninu, mořské řasy nebo také ryby. Díky tomu u takto se stravujících lidí převládá právě střevní mikrobiota s vyšším zastoupením bakterií rodu Prevotella,” dodává gentička. Tento enterotyp je spojen s nižším rizikem zánětů a některých metabolických onemocnění, což přináší zdravotní výhody. „Bakterie rodu Prevotella jsou často spojovány se stravou bohatou na vlákninu, která může mít ochranný vliv proti civilizačním onemocněním, jako je obezita, cukrovka 2. typu a rakovina tlustého střeva. Strava s vysokým obsahem rostlinných potravin, která podporuje růst bakterií Prevotella, může tedy přispívat ke snížení rizika těchto zdravotních problémů,“ komentuje Procházková.

Bakterie Prevotella dokáží významně ovlivnit také způsob odbourávání nežádoucích tuků, a pomoct tak s efektivní formou hubnutí. Pokud se tedy člověk rozhodne shodit nadbytečná kila a hledá řešení, jak nejlépe kýžených výsledků docílit, určitě by se měl zaměřit na složení svého mikrobiomu. „Testy poskytují celou řadu velmi důležitých informací nejen o převažujícím bakteriálním rodu ve střevech. Kromě konkrétního enterotypu člověka informují o celkovém složení mikrobiomu, jeho efektivitě vstřebávání důležitých minerálů a vitamínů, či které prospěšné bakterie v něm chybí. Na základě těchto údajů mohou poskytnout doporučení, jak vhodně obnovit rovnováhu mikrobioty, například změnou stravy nebo suplementací. Testy také odhalí výskyt patogenních mikroorganismů, které mohou souviset s rizikem vzniku chronických zánětů a zdravotních komplikací,“ podotýká Procházková.

Zdroj důležitého butyrátu

Stejně jako bakterie rodu Prevotella i mikroorganismy Ruminococcus se ve střevech utváří především díky stravě bohaté na zeleninu a ovoce. Jejich vliv na zdraví člověka se však lehce liší. Jednou z jejich funkcí je i tvorba látky zvané butyrát (mastná kyselina s krátkým řetězcem, SCFA), která se významně podílí na zdraví střev i celého těla. „Butyrát je ve střevech opravdu prospěšný. Nejen že posiluje střevní bariéru, čímž snižuje riziko průniku nebezpečných patogenů do zbytku těla, zároveň také efektivně bojuje a minimalizuje výskyt střevních zánětů, které mohou vyústit až v rakovinu trávicího traktu,“ dodává genetička Procházková. Přestože se bakterie Ruminococcus na lidském zdraví významně podílí, i zde platí, že všeho moc škodí. Některé studie naznačují, že nadměrná koncentrace těchto mikroorganismů může souviset s poruchami, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS), zejména pokud dochází ke změnám v celkové rovnováze bakterií ve střevech. Člověk s tímto onemocněním trpí nepravidelnou stolicí, častými bolestmi břicha nebo také nepříjemnými pocity plynatosti.

Střevní mikrobiom vyžaduje především rozmanitost a rovnováhu jednotlivých mikroorganismů, které s námi žijí v symbiotickém vztahu. Ve střevech každého z nás by tedy měla být zachována rovnováha mezi různými druhy prospěšných bakterií, které mohou hrát důležitou roli v našem zdraví. Zdravý mikrobiom nejen snižuje riziko rozvoje civilizačních onemocnění, ale také podporuje psychickou pohodu a dobrou náladu díky pomyslné ose mozek – střevo.