Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se místně liší a často mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara. Některé se možná tradují i ve vaší rodině…

Sazometná středa (17. dubna)

Na Sazometnou (škaredou) středu se vymetaly komíny. Podle lidového obyčeje se nesmíte mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek (18. dubna)

Na Zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou, abyste nebyli nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku – nebude mít pak v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem, aby se v ní držela voda po celý rok. Jidáše s medem zaručovaly zdraví, ochranu před uštknutím hadů a před žihadly vos. Tradovalo se také, že v tento den odlétají zvony do Říma, proto místo zvonění běhali chlapci s řehtačkami.

Velký pátek (19. dubna)

Lidé se chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly nemoci. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, aby je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Nesmělo se prát prádlo, protože by se namáčelo místo do vody do Kristovy krve. Nesmělo se pracovat v sadu ani na poli, aby se nehýbalo se zemí. Nesmělo se nic půjčovat ani se s nikým hádat, aby se vám všechny hádky vyhnuly, a naopak peníze si k Vám našly cestu.

Bílá sobota (20. dubna)

Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. Na Bílou sobotu se také uklízelo, bílilo. Lidé se připravovali na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, vařili obřadní i sváteční pokrmy, pekli mazance i velikonoční beránky, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobili se vajíčka.

Boží hod velikonoční (21. dubna)

Na Boží hod velikonoční se provádělo svěcení velikonočních pokrmů – beránka, mazance, vajec, chleba a vína. Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje. Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla. Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Velikonoční pondělí (22. dubna)

V pondělí se chodí na pomlázku, jinak řečeno na mrskačku, Chlapci obcházejí děvčata dům od domu s pomlázkami spletenými většinou z vrbového proutí a ozdobenými stuhami. Šlehají dívky a dostávají za to malovaná vajíčka nebo alkohol.

Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, cílem není způsobovat bolest. Pomlázka je spíše symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody.