Výskyt infekční žloutenky v České republice klesá, nepochybně i díky stále větší proočkovanosti dětské části populace. Závažnějším problémem je však neklesající výskyt chronických zánětů jater – následků prodělané žloutenky typu B a především typu C, které se šíří hlavně v rizikových skupinách. Léčba chronického zánětu jater pro pojišťovny znamená náklady v řádu miliard korun ročně.

„Výskyt hepatitidy, známější pod používaným laickým názvem žloutenka, v posledních letech klesá. Dříve se infekční hepatitida typu A zvaná „nemoc špinavých rukou“ šířila především v sociálně slabých komunitách, to už teď tolik nevidíme. Za první čtvrtletí 2022 bylo nahlášeno pouhých 11 případů. Ke zvýšenému výskytu však může dojít nárazově v důsledku živelních katastrof, např. povodní. Zásadnějším problémem v ČR je však plíživé šíření nejzávažnějšího typu hepatitidy, a to typu C, která se přenáší především krví. Každoročně je hlášeno 800-1000 nových případů. Většina nemocných o onemocnění často ani neví, protože dlouho probíhá bezpříznakově. V 75-85 % případů tato forma přechází do chronického stádia, které později může vyvolat cirhózu nebo rakovinu jater. Používání nesterilních zdravotnických pomůcek, tetování, piercing, promiskuita nebo nitrožilní aplikace drog – to jsou jen některé z možných způsobů, jak se člověk může nakazit.   Proto se nemoc nejčastěji vyskytuje mezi narkomany a vězni,“ říká Ludmila Plšková, expertka Svazu zdravotních pojišťoven.

Případů hepatitid v celkovém součtu ubývá, ale velkou část nákladů generují především nákladní chroničtí pacienti. Spolu s faktorem používání nových dražších léčiv to vede k nárůstu ceny za léčbu jednoho pacienta až o 100 tisíc korun ročně. Celkově tak náklady na léčbu neustále rostou, zatímco v roce 2014 celý systém vydal na léčbu 150 milionů korun, v roce 2018 už to bylo 1,2 miliardy korun a nárůst dál pokračuje.

Hepatitida, laicky žloutenka je virové onemocnění, napadající nejčastěji játra. Hepatitida se vyskytuje ve variantách A, B, C, D, E a G, přičemž očkování existuje pro typy A a B, které jsou také v České republice relativně nejčastější. Varianta A je známa jako „nemoc špinavých rukou“ a souvisí se špatnou hygienou, varianta B se přenáší především krví a tělesnými sekrety. Přibývá ale také typu C, která se rovněž šíří krví a často přechází do chronického stádia. Typ D se rozvíjí pouze u lidí již nakažených typem B, typ E se v ČR přirozeně nevyskytuje, je sem ale v omezeném počtu každý rok „dovezen“ z exotických zemí. Typ G je nejnovějším typem hepatitidy, o kterém je zatím známo velmi málo, šíří se krví a je nejčastější u uživatelů nitrožilních drog, hemofiliků a hemodialyzovaných.

V případě nákazy žloutenkou jsou velmi nebezpečné především typy B a C, šířené zejména krví, které často přecházejí do chronického stádia, u nějž je již léčba obtížná. V ČR se od roku 2001 proti hepatitidě A a B povinně očkují děti a roste i počet dospělých, kteří se očkují dobrovolně, hlavně před cestami do zahraničí. U 14letých dětí v loňském roce kontrola Ministerstva zdravotnictví vykázala proočkovanost nad 99 %.