Nástup onkologických onemocnění u mužů bývá často tichý a nenápadný, přičemž v raných fázích nepůsobí žádné bolesti ani znatelné potíže. Přesto řada mužů odkládá návštěvu lékaře až na moment, kdy se objeví konkrétní zdravotní problémy. Odborníci proto zdůrazňují význam systematické prevence, která nabízí vysokou šanci na úplné uzdravení. V čem spočívá nový screeningový program, pro koho je určen a proč jsou obavy z vyšetření zcela zbytečné?

Mýtus zdravého organismu: Největší úskalí časných stádií

Muži mají tendenci řešit své zdraví až ve chvíli, kdy se dostaví konkrétní obtíže. Tento přístup je rizikový zejména u onkologických onemocnění – v počátečních stadiích totiž probíhají zcela bez příznaků. Absence jakýchkoliv symptomů tak automaticky neznamená, že je člověk zdravý.

Rakovina prostaty představuje nejčastější zhoubný nádor u mužů v České republice. Každoročně je diagnostikována přibližně u 8 000 až 9 000 pacientů a kolem 1 400 mužů na toto onemocnění ročně zemře. „V naší praxi vidíme, že muži často přicházejí až ve chvíli, kdy mají konkrétní obtíže. Přitom právě u rakoviny prostaty platí, že čím dříve se onemocnění zachytí, tím výrazně lepší jsou výsledky léčby. Vstupním krokem je přitom jednoduchý krevní odběr. Prevence je tou nejlepší investicí do vlastního zdraví,“ vysvětluje urolog ATODA Medical.

Včasný záchyt rozhoduje o šanci na přežití

Rozdíl mezi včasnou a opožděnou diagnózou je zásadní. Pokud je nádor odhalen v prvním nebo druhém stadiu, dosahuje pětileté přežití téměř 100 %. V pokročilém čtvrtém stadiu však tato pravděpodobnost klesá přibližně na 40 %. Z důvodu absence časných příznaků se však stále více než 30 % nádorů zachytí až ve třetím nebo čtvrtém stadiu, kdy jsou možnosti léčby výrazně omezenější. Zavedení systematického screeningu má za cíl tento poměr změnit a zachytit onemocnění ve fázi, kdy je plně léčitelné.

Národní screeningový program a jeho výsledky

Významným krokem v oblasti mužské prevence je nový národní program časného záchytu karcinomu prostaty. Výsledky tohoto programu jsou povzbudivé – screeningem již prošlo více než 75 tisíc mužů.

U přibližně 8 až 9 % vyšetřených byla zachycena zvýšená hodnota PSA (prostatického specifického antigenu), která vyžaduje další podrobnější vyšetření u urologa. Je však důležité zdůraznit, že samotná zvýšená hodnota PSA ještě neznamená automaticky diagnózu rakoviny a musí být dále odborně vyhodnocena.

Kdy a pro koho je prevence nejstěžejnější?

Muži bez zvláštních rizikových faktorů by měli téma systematické prevence otevřít nejpozději kolem 50 let.

• Věková skupina 50 až 69 let: Oficiální cílová skupina českého screeningového programu, kde přínosy včasného záchytu jednoznačně převažují.
• Mladší muži od 40 do 45 let: Dřívější a individuální postup je doporučován mužům, u kterých se rakovina prostaty vyskytla v rodině (u otce nebo bratra), neboť dědičnost představuje významný rizikový faktor.

Mýty, stud a obavy: Proč muži vyšetření odkládají?

Odkládání preventivních prohlídek nejčastěji způsobuje kombinace několika faktorů:

• Pocit, že dokud nic nebolí, není důvod cokoliv řešit
• Obavy z možného negativního výsledku
• Stud spojený s urologickým vyšetřením
• Zastaralá představa, že prevence automaticky obnáší nepříjemné a invazivní zákroky

Vstupním krokem screeningového programu je přitom pouze běžný odběr krve na test PSA, který zabere jen několik minut.

Jak přistupovat k prevenci bez strachu

Motivace k prevenci by neměla stavět na zastrašování, ale na fakta a srozumitelné informace. Běžný krevní test představuje minimální investici času, která však zásadně zvyšuje šanci na včasný záchyt případného problému a zachování kvality dalšího života.