Přestože má každý dospělý pojištěnec každé dva roky nárok na preventivní prohlídku, využívá ji jen zhruba každý třetí. Ve srovnání se stavem před sedmi lety se tento podíl mírně zvýšil. Výsledkem nezájmu o preventivní vyšetření je, že se řadu zdravotních obtíží a nemocí podaří odchytit až v pozdních fázích, kdy se léčí hůř a systém to stojí výrazně více peněz.

„Často se u relativně nízkých počtů pravidelných preventivních vyšetření zmiňuje obava z covidu. V porovnání s rozvinutými státy jsou však počty preventivních vyšetření dlouhodobě poměrně nízké, i když díky osvětové činnosti jak lékařských autorit i zdravotních pojišťoven pomalu rostou. V době covidové pandemie nicméně z obavy z nákazy zájem o preventivní prohlídky opět klesl. Češi často prevenci podceňují a k lékaři chodí až ve chvíli, kdy mají nějaké zdravotní potíže. Pak ale lékař mnohdy zjišťuje již rozvinuté onemocnění, kdy je léčba komplikovanější, dražší a statisticky méně úspěšná,“ říká Martin Balada, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR. „Spojit s poctivou návštěvou preventivních prohlídek určitý bonus pro svědomité pojištěnce by asi dokázalo čísla mírně zlepšit. Stejně tak bychom mohli zvážit i nějaké znevýhodnění těch, kteří možnost prevence zanedbávají,“ dodává.

Je zajímavé, že zatímco u obecných preventivních prohlídek je podíl účasti kolem 32 %, alespoň jednou za rok jde na prevenci k zubaři téměř 50 % lidí. Jistou souvislost lze vidět v tom, že u zubaře není nadstandardní péče hrazena z veřejného pojištění a péče o zdravý chrup je tak i v přímém finančním zájmu pojištěnce.

Na všeobecnou preventivní prohlídku registrujícím praktickým lékařem mají pojištenci nárok vždy jednou za dva roky. Obsahem preventivní prohlídky je vždy doplnění údajů do anamnézy, kontrola očkování a kompletní fyzikální vyšetření, včetně změření krevního tlaku a orientačního vyšetření zraku a sluchu. Součástí prohlídky je i zhodnocení možných rizik, vyšetření kůže a event. i vyšetření konečníku, u mužů pak i v případě genetické nebo rodinné dispozice vyšetření varlat a u žen od 25 let věku v případě genetické nebo rodinné dispozice vyšetření prsů, včetně poučení o nutnosti samovyšetřování.

Dále je pravidelnou součástí prevence i vyšetření moči diagnostickým papírkem, kontrola a zhodnocení výsledků dalších předepsaných preventivních vyšetření, a pokud nebyly v předepsaných termínech provedeny, jejich zajištění. Ve věku 30, 40, 50 a 60 let se při preventivní prohlídce provádí i laboratorní vyšetření hladiny krevních tuků, ve věku 30 let a od 40 let pak ve dvouletých intervalech i vyšetření hladiny krevního cukru.

Vyšetření EKG se provádí ve 40 letech a dále pak pravidelně ve čtyřletých intervalech. Od 50 do 55 let věku mají pojištěnci každoročně nárok na úhradu vyšetření možného skrytého krvácení ve stolici speciálním testem; od 55 let věku je pak toto vyšetření možné absolvovat 1x za 2 roky, nebo se lze rozhodnout pro kolonoskopické vyšetření. Lékař pak podle zvážení konkrétních rizik může doporučit i další vyšetření.

Pojišťovny hradí také preventivní návštěvu u zubního lékaře. Ta se má konat jednou ročně, ale po pěti měsících od poslední provedené prohlídky může pojištěnec přijít ještě na tzv. pravidelnou prohlídku, aniž by měl problémy. Obě tyto prohlídky v daném roce jsou plně hrazeny.

Pojišťovny hradí také nejméně tři programy screeningu zhoubných nádorů, a to screening nádorů prsu prostřednictvím mamografie, screening nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice a screening nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního čípku.

V rámci programů prevence je však nabídka dalších preventivních vyšetření širší a každá pojišťovna ji zveřejňuje na svých informačních stránkách i jinak. V řadě případů pojišťovny také nabízejí cílené programy prevence ve spolupráci s jednotlivými zaměstnavateli.