Jste v Karlových Varech? Nenechte si ujít každodenní festivalovou talk SHOW LIBORA BOUČKA v IQOS Lounge s osobnostmi ze světa filmu a umění. Od soboty 29. června každý den v 17 hodin Libor zpovídá tři zajímavé osobnosti ze světa filmu a umění. V pondělí si podíval s Vladimírem Furdíkem, Alžbětou Jungrovou a Davidem Krausem o tom, jaké je kaskadérství dřina, o adrenalinu při focení ve válečných konfliktech i o tom, co člověka naučí ulice.

Vladimír Furdík se do širokého povědomí světové veřejnosti dostal díky roli Nočního krále v seriálu Game of Thrones. Jeho kariéra kaskadéra však započala podstatně dříve, okolo filmového byznysu se točí přes 30 let. Jeho cesta začala na ulici, kde vystupoval v bojových live show. Jak sám řekl, tady se mu dostalo té nejlepší školy, protože v živé bitvě musíte být sžitý s vaší skupinou a máte jen jeden pokus, nic nelze vrátit zpět. Své působení u filmu začal starostí o koně, postupně se začaly nabalovat další a další příležitosti. První výraznější příležitost se mu naskytla v roce 1993 ve filmu Tři mušketýři, poté následovaly další jako třeba spolupráce na filmech Ridleyho Scotta. Známým se stal ale až po roli Nočního krále. Utajení okolo pokračování seriálu Game of Thrones byla opravdu dokonalá. Herci, kteří znali jen kostru příběhu a svou linii se o svém konci v seriálu dozvěděli často až při nácviku bojových scén. Furdík sám se označuje za kaskadéra a choreografa, hraní je pouhá třešnička. Zároveň dodává, že kaskadérství je pěkná dřina. Možná i proto se nyní soustředí hlavně na choreografie bojových scén, které jsou pro něj baletem. A jak se udržuje v kondici? Stačí prý 20 minut kruhového tréninku a 15 minut pomalého běhu. Základ je, aby byl trénink pravidelný.

Druhým hostem Libora Boučka byla fotografka Alžběta Jungrová. Jejím cílem byla vždy dokumentární fotografie, proto tento obor vystudovala. Zlomem v její kariéře byla nabídka ke spolupráci od německého vydavatelství. Původně měla fotit politiku, ale při její první cestě do Pákistánu nastaly během voleb obrovské nepokoje, a to určilo směr jejího dalšího působení. Jak sama Jungrová přiznala, náročný je především začátek mise. První 2 až 3 dny prý nefotí a jen se snaží sžít s okolím a místními. Cílem je, aby si na ni zdejší lidé zvykli a vrátili se k běžnému životu. Tento čas je důležitý i pro ni samotnou, může se tak srovnat s nastalou situací i místem. Strach o život prý zažívala v bezprostřední blízkosti střelby, vzpomněla třeba na focení v pásmu Gazy. Jak ale sama přiznává, adrenalin pociťovala až když bylo po všem. V extrémních podmínkách fotila 9 let a každý den psala své mamince deník, aby věděla, co její dcera zažívá, kde je. Teď přemýšlí, že by ke 100 vybraných fotek připojila 100 stránek ze zmíněného deníku, aby tak lidé mohli lépe pochopit, co se za danou fotkou skrývá. Nyní je Jungrová doma a věnuje se dlouhodobým dokumentům v Čechách, protože, jak sama říká, tady lidem rozumí nejvíc. V rámci festivalu jsou v IQOS Lounge a ve Festival baru k vidění fotografie Jitky Schneiderové, Veroniky Arichtevy, Martiny Pártlové, Jakuba Štáfka a Matěje Rupperta, které Alžběta Jungrová ve spolupráci s IQOS zachytila v sérii fotek s názvem My Pure Moments.

Pondělní talk show Libora Boučka uzavřel zpěvák David Kraus. I ten se rozpovídal o svém dětství, které často trávil s Romy na ulici. Přiznal, že tady se naučil víc než ve škole, kterou označil za své zatím nejhorší životní období. V současnosti vystupuje s romskou skupinou Gipsy Brothers, jeho aktuálním snem je hrát na etno festivalech. Aktivně spolupracuje s organizací Alsa, která podporuje pacienty s ALS onemocněním. Setkávání s nimi dle Krause člověku změní pohled na některé banální problémy a člověk si uvědomí co je v životě opravdu důležité.