Prázdniny jsou od toho, aby si děti odpočinuly a nabraly síly na další školní rok. Pro tisíce dětí to navíc bude první školní rok, proto vám přinášíme tipy, jak na něj budoucí prvňáčky nenásilnou formou připravit. Toto procvičování je velmi vhodné i pro starší školkové děti. Ty správné tipy poradí Jana Vyhlídalová, majitelka společnosti kidtown.cz a odbornice na pomůcky pro správný rozvoj dětí.

Je vůbec důležité se během prázdnin na školu připravovat? Není lepší nechat dětem úplné volno?

Rozhodně si nemyslím, že by měli rodiče své děti nutit ke každodennímu sezení u učení a snažit se naučit je číst a psát, aby měly takzvaně náskok. Nicméně do září zbývá ještě pár týdnů a během nich můžeme naše děti rozvíjet. Je důležité si čas během dne rozdělit a střídat fyzické aktivity s těmi psychickými. Když dítě dovádí 2 hodiny ve vodě, může si pak klidně na 30 minut odpočinout na dece a zaměstnat u toho svoji hlavu.

Co bychom tedy měli s dětmi procvičovat?

Než nastoupí do školy, měly by znát svoje jméno i příjmení, kdy se narodily a kde bydlí. Měly by poznat první a poslední hlásku ve slovech, vytleskat slabiky, umět barvy a číslice do 6, znát základní geometrické tvary. Dále by měly umět správně uchopit tužku, stříhat nůžkami, zazpívat svoji oblíbenou písničku nebo říct básničku. Tyto dovednosti lze rozdělit do pěti oblastí. Je to oblast motorická, zraková, sluchová, poznávací a sociální a v nich by se měly děti s naší pomocí rozvíjet.

Můžete nám dát konkrétní tipy na jednotlivé oblasti rozvoje?

Začala bych motorikou, což je souhrn pohybových předpokladů člověka. Na ni je napojená i řeč a vzájemně se ovlivňují. Proto je tak důležité motoriku u dětí procvičovat a rozvíjet. Můžeme ji rozdělit na hrubou, což je hybnost celého těla – děti umí udělat dřep, předklonit se, chodit po špičkách, plazit se, skákat snožmo atd., a jemnou, která se týká hybnosti ruky, ale i svalů v obličeji – děti se dovedou zamračit, usmát, nafouknout tváře, navlékat korálky, zatloukat, šroubovat atd. Dále ji rozdělujeme na grafomotoriku, která se zaměřuje na uvolnění ruky, což je důležité pro budoucí psaní. Zde je zásadní právě správný úchop tužky a postavení celé ruky během psaní nebo kreslení. Další částí motoriky je senzomotorika, tedy spojení vnímání s pohybem. Například dítě dovede tlesknout na dané slovo při poslechu písničky nebo provléknout provázek podle vzoru. Poslední je motorická koordinace, a to například znamená, že dítě umí napodobit pomocí prstů ruky stříhání nůžkami anebo dokáže roztáhnout prsty na obou rukách zároveň.

Jak tedy správně motoriku procvičovat? Najdeme na trhu nějaké speciální pomůcky?

K procvičování motoriky u dětí existuje hodně pomůcek, například firma Guide Craft nabízí široký výběr hraček, které přirozeně rozvíjejí motoriku u dětí. Mohu také doporučit logopedické listy Obrázky a klikyháky kocourka Mourka, které si můžete zdarma stáhnout na webu.

A co, v pořadí druhá zmiňovaná, zraková oblast?

Zrak je pro člověka nejdůležitější smysl, až 80 % všech informací vnímáme právě zrakem, proto tuto oblast nesmíme rozhodně podceňovat. Pokud o zrakové orientaci uvažujeme v souvislosti s připraveností na školní vzdělávání, můžeme ji rozdělit opět do několika částí. Orientace na ploše a v prostoru – děti musí umět rozlišit pojmy jako nahoře, dole, vpředu, vzadu a uprostřed, dále určit vzdálenost, blízko, daleko, nejblíže a nejdál. Děti se také musí umět orientovat ve svém prostředí (domov, školka, ulice, kde bydlíme). Je vhodné procvičovat také zrakovou paměť, což znamená učit děti, aby uměly nakreslit jednoduchý obrázek podle předlohy nebo si zapamatovaly předměty či obrázky a uměly je následně vyjmenovat a také určit jejich polohu. Děti musí umět ovládat tzv. levo-pravý pohyb očí, to je, že udrží směr pohybu očí zleva doprava, shora dolů. Důležitá je i zraková analýza a syntéza, kdy dítě umí složit obrázek z částí (puzzle) nebo postavit stavebnici podle své fantazie. Pomocí zraku rozlišujeme také podobné a stranově obrácené tvary nebo velikosti a barvy. Děti musí například hledat mezi obrázky jeden, který se odlišuje, nebo rozlišit, který z obrázků je stranově obrácený. Existují i různé hry, kdy se například třídí tvary a barvy.

A co oblast sluchová, jak ji můžeme rozvíjet?

Děti v první třídě by měly zvládnout naslouchat a vnímat zvuky. Umět říct, které jsou jim příjemné a které ne, rozpoznat základní zvuky, které mohou slyšet doma, v přírodě, ve městě apod. Je dobré dětem vyprávět, číst nebo zpívat, měly by poznat oblíbené písničky podle melodie. Sluchová orientace znamená, že umíme určit zdroj zvuku a směr pohybu, případně přibližnou vzdálenost. Při správném sluchovém rozlišování budoucí prvňáček pozná, zda je dvojice slov nebo slabik shodná například rok-krok, duben-buben. Existuje i sluchová analýza a syntéza, a přestože to zní možná složitě, je to jednoduchý princip, kdy děti umí rozložit slova na slabiky, určit počet slabik a poznat jednotlivé hlásky ve slově na začátku a na konci.

Sluchovou paměť procvičujeme tím, že si zapamatujeme třeba delší větu nebo kratší básničku, případně řadu nesouvisejících slov (4 až 6). Zábavnější na procvičování jistě bude vnímání a reprodukce rytmu a rýmu. To znamená, že dítě pozná, zda se dvě slova rýmují, umí napodobit rytmus, který vytleskáme nebo vyťukáme, a umí rytmizovat básničku, písničku a pořekadlo. Existuje také celá řada hraček, můžete použít i hudební nástroje nebo procvičovat například s dřevěnými zvukovými kostkami.

Zmiňovala jste také kognitivní oblast. Co si máme vlastně pod tím představit?

Jde o tak zvanou poznávací oblast. Kognitivní funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky. Díky nim vnímá člověk sám sebe, reaguje na vnější podněty, zvládá úkoly. Člověk se umí přizpůsobovat neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí. Kromě paměti tyto poznávací funkce mají vliv i na soustředění, pozornost, schopnost pochopení, řečové funkce, rychlost myšlení.

Co by tedy měly zvládat naše děti?

Jde především o to, aby uměly ovládat analyticko-syntetickou činnost, tedy rozložení celku na jednotlivé části a naopak. Měly by umět určit společný význam či nadřazené pojmy. Důležité je také pojmenovávaní, protiklady a souvislosti – malý/velký, hodně/málo, největší/nejmenší. Měly by se umět orientovat v čase a měly by vědět, co dělají například ráno, co v poledne a co večer, ale také na jaře, v zimě apod. Je dobré u nich podporovat zdravý logický úsudek, aby věděly, co mají dělat, když mají žízeň, něco je bolí nebo něco rozbijí.

Na co během přípravy nesmíme určitě zapomínat?

Důležitá je i podpora koncentrace a soustředění. Děti by měly souvisle vydržet u činnosti (i když je třeba nebaví) 10 až 15 minut. Součástí rozvoje této oblasti jsou i základní vědomosti. Znamená to, že by děti měly vědět, kde bydlí, jak jsou staré, kdo s nimi žije v domácnosti a jak se jeho nejbližší lidé jmenují. Měly by umět počítat do 6. Důležité je i rozumění a pochopení řeči, takže by měly umět reagovat správně na pokyny dospělého, umět vyprávět jednodušší příběh, používat rozvité věty. Na rozvoj fantazie a popisování věcí i situací jsou Dřevěné figurky povolání. Další skvělou volbou je také Magnetická stavebnice malý stavitel – emoce. Tváře postaviček zde vyjadřují šest různých emocí – štěstí, smutek, zlost, překvapení, vyděšení a zmatek.

A co sociální oblast?

Tam jde o to, aby děti byly co nejvíce samostatné, dokázaly se obsloužit a fungovat ve skupině. V praxi to znamená, že se umí samy najíst, udržovat pořádek, umýt se, učesat a vyčistit si zuby. Umí se také samy obléct, zapnout si knoflíčky, zavázat tkaničky. Dokážou vyjádřit svůj názor, souhlas, ale i nesouhlas. Měly by zvládat základní pravidla slušného chování, umět pozdravit, poprosit, poděkovat. Děti by neměly mít problém odpoutat se od rodiny a přespat u babičky nebo zůstat ve školce. K sociálním dovednostem také patří zvládnutí běžných praktických dovedností jako například, že se děti dokáží postarat o domácího mazlíčka, umí obstarat drobný nákup v obchodě, umí telefonovat. Nedělá jim problém spolupracovat se a zapojit do skupiny, dodržovat dohodnutá pravidla. Těžké, ale důležité je zvládání emocí tak, aby děti nereagovaly křikem nebo pláčem, pokud se nesplní jejich přání. Děti také například učíme udržovat oční kontakt během hovoru s jinou osobou. Je potřeba, aby se dokázaly podřídit autoritě, ať už se jedná o rodiče nebo učitele.