Existují nemoci, které jsou dědičné a životní styl nemá na jejich vznik a rozvoj vliv. Za progres většiny nemocí ale může vedle genů i kvalita života a stravy. Například u chronického žilního onemocnění může dědičnost v průměru za 57 % případů. Dvě třetiny populace s žilní nedostatečností trpí nadváhou až obezitou, jež jsou přímým důsledkem nevhodného životního stylu.

Výjimečně může být v některých rodinách genetická zátěž tak výrazná, že samotný vznik chronického žilní onemocnění je více méně předurčený a nic to nezastaví. Na rodinnou anamnézu ale nesvedete, že se nemoc rozvíjí a na nohou vám přibývají metličky a křečové žíly.

Za rozvoj žilního onemocnění geny nemohou

Chronické žilní onemocnění má šest stadií a jestli projdete všemi, nebo to „ukočírujet“ a zastavíte se v počátečních fázích, už záleží ve velké míře na vašem přístupu a životním stylu. Jestli se dostatečně hýbete a udržujete si optimální hmotnost. Posledním stadiem je otevřený bércový vřed, který je výrazně bolestivý. Zaléčit ho není jednoduché a není výjimkou, že se to nepodaří nikdy. Lhostejnost a ignorace příznaků tedy není na místě.

Zachyťte projevy včas. Zpátky nic nevrátíte

Důležité je naopak zachytit projevy včas a co nejdříve nastavit léčbu a opatření. Z průzkumů ale vyplývá, že než lidé začnou efektivně řešit projevy žilního onemocnění, uplyne více než 15 měsíců. Za tu dobu se může nemoc posunout o stadium dál a bohužel není léčba, která by dokázala obrátit progres onemocnění opačným směrem. První kroky by tedy měly vést ke specialistovi nebo praktickému lékaři, který vám může předepsat léky na zpevnění žilní stěny (venofarmaka). Žíla s pevnou stěnou je výrazně méně náchylná k roztahování vlivem nahromaděné krve. Další informace k žilnímu onemocnění hledejte na webu www.zilniporadna.cz.

Hýbejte se. Krev se vrátí lépe k srdci

Bohužel ani nejúčinnější léky nezabrání rozvoji žilního onemocnění, pokud se zároveň nezačnete hýbat. Krev, která teče tepnami od srdce, je poháněna pumpováním srdce a gravitací. Krev, která se vrací žilami k srdci, je poháněná jen žilními chlopněmi a fyzickým pohybem. Pokud se tedy moc nehýbete a celé dny sedíte nebo stojíte na jednom místě, zbývá veškerá dřina na žilních chlopních. Část krve proto poté zůstává v nohách a hromadí se tam. „Víme, že existuje určitá dědičná vrozená dispozice. Významně snížit riziko vzniku a rozvoje onemocnění může přitom pacient mimo jiné tím, že změní svůj pohybový režim a v případě nadváhy nebo obezity sníží tělesnou hmotnost. K rizikovým faktorům dále patří těhotenství, nadváha, dlouhodobé stání, čí sezení,“ potvrzuje praktická lékařka MUDr. Jana Vojtíšková z Prahy.

Pojďte na to lehce

Přitom není potřeba vyvíjet kdovíjakou sportovní aktivitu. Naprosto postačí každodenní krátká procházka, vyměnit výtah za schody a kdykoliv se naskytne možnost, vyrazit do práce pěšky. Nadcházející měsíce jsou jako stvořené na pěší turistiku a krátké výlety na kole. Pro zpomalení chronického žilního onemocnění má větší význam lehká, ale pravidelná aktivita, než jednou za měsíc trhat rekordy v počtu najetých a nachozených kilometrů.

Dvě třetiny lidí s žilním onemocněním trpí nadváhou nebo obezitou

Dalším faktorem, který má negativní vliv na vnik a průběh chronického žilního onemocnění, je nevyvážená strava. Nedá se říci, že by každý člověk s kilogramy navíc musel nutně trpět touto nemocí. Průzkumy ale hovoří jasně. 32 % lidí s žilní nedostatečností má nadváhu a 35 % je dokonce obézní. Radikální úpravou jídelníčku a redukcí hmotnosti si výrazně zpomalíte progresi žilního onemocnění. Uleví si nejen vaše nohy, ale i srdce a celé tělo.

Jak se rozvíjí žilní onemocnění:

0) První varování – noha je napjatá, bolí a tíží.

1) Metličky – nahromaděná krev roztahuje žílu, která je viditelná na povrchu kůže.

2) Křečové žíly – žíla se náporem krve roztahuje stále více a vystupuje na povrch kůže.

3) Otoky – začíná otékat tkáň okolo nemocné žíly, nejčastěji kolem kotníků. Otok je výrazný i v chladném počasí.

4) Kožní změny – zánět se šíří od nemocné žíly do okolní kožní tkáně. Kůže v místě postižení bývá hrubší a má tmavší barvu.

5) Zavřený bércový vřed – zánět se dostává těsně k vrchní části pokožky. Kůže v místě postižení je slabá, ale stále ještě zavřená.

6) Otevřený bércový vřed – kůže praská a je vidět zanícená a hnisající kožní tkáň.