Několik měsíců trvající nouzový stav a s ním spojená omezení zavřela lidi do jejich domovů. V médiích se každý den objevují zprávy o počtu nakažených a obětech onemocnění COVID-19, což pozitivnímu myšlení příliš nepomáhá. Zjistit, jak se současný výjimečný stav podepsal na psychice Čechů, bylo jedním z cílů reprezentativního průzkumu, který si zadala Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) u agentury IPSOS. A výsledek? Karanténu snášely psychicky hůře především mladší ročníky.

Jako celkově náročnější, a to jak po psychické, tak po fyzické stránce, zhodnotila období koronavirové pandemie více než polovina Čechů (60,7 %). Psychicky hůře jej snášely především mladší ročníky. Nejvíce lidé ve věku 27–35 let (18,3 %) a mladí od 18 do 26 let (19 %). Po nich následovala věková skupina od 54 do 65 let (16,1 %).

Stres tlumí imunitu

„Není pochyb o tom, že špatný psychický stav může časem vyústit ve zdravotní obtíže. V průzkumu nás proto, kromě jiných faktorů, jež mají rovněž vliv na zdraví, zajímala i psychika lidí různého věku v mimořádných podmínkách, jakými nouzový stav bezesporu byl,“ vysvětluje Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Možný negativní účinek dlouhodobého stresu na zdraví potvrzuje i psycholog Martin Pospíchal, jenž se věnuje vlivům psychiky na imunitní systém a zdraví: „Trvalé napětí a stres vyvolávají v těle určitou nerovnováhu. Pokud tento stav trvá delší dobu, začíná si vybírat svou daň a tělu škodí. Výzkumy navíc ukazují, že dlouhodobý stres může tlumit i imunitní systém. Organismus je pak mnohem náchylnější k infekcím a může se hůře bránit i případným virům.“

Jak nepropadnout depresi

Je tedy velmi důležité i ve ztížených podmínkách dbát nejen na fyzické, ale i na psychické zdraví. Například sportování a pohyb pomáhají udržet tělo v lepší kondici a patří k jedněm z klíčových „ventilů“ pro uvolnění stresu. „Organismu prospěje i půlhodina pohybu pětkrát týdně, což je zvladatelné prakticky pro každého. Pokud se navíc podaří hýbat v přírodě, můžeme pro naše zdraví získat ještě více. Kromě pohybu bychom neměli zapomínat ani na kvalitní spánek. Pravidelný pohyb a odpočinek pomáhají jak při zvládání stresu, tak i správnému fungování imunitního systému,“ doplňuje psycholog Martin Pospíchal.

I v omezených podmínkách je dobré dodržovat jistý řád a denní rutinu, tedy chodit spát a vstávat ve stejnou dobu a naplánovat si režim dne tak, aby jeho součástí byl i pravidelný pohyb. „Je rovněž vhodné nebát se sdílet a vyjádřit své emoce, udělat si každý den chvilku sám na sebe a umět se radovat i z dostupných maličkostí. Neméně důležitá je i schopnost říci si o pomoc a oporu, pokud se v náročné situaci cítíme osamoceni. Není to slabost, je to rozumná volba,“ shrnuje psycholog Martin Pospíchal.