Návrat do škol s sebou kromě nových znalostí může přinést také nepříjemné zdravotní komplikace. Jedním z nejčastějších sezónních onemocnění je průjem, za který mohou často rotaviry, noroviry či adenoviry. V období od roku 2018 do roku 2022 bylo nahlášeno přes 43 000 nákaz střevní chřipkou. Se správnou prevencí se jí ale můžeme vyhnout. Stačí znát pravidlo šesti „O“. Lékárnice Mgr. Veronika Piepenhagen připomíná i další užitečné tipy, včetně návodu na přípravu domácího rehydratačního roztoku.

Průjem patří mezi časté střevní potíže. Sám o sobě však není nemoc – jde o příznak jiného onemocnění. Projevuje se častou a řídkou stolicí – člověk má nutkání se vyprázdnit minimálně 3x denně. Nejrizikovější skupinou jsou malé děti, starší lidé a lidé s chronickým onemocněním.

Na vině je infekce, viry i paraziti

Za průjem infekčního původu mohou obvykle bakterie – například Salmonela. Mezi typické příznaky patří bolesti nebo křeče v břiše, zvracení a horečka. Stolice může obsahovat krev nebo hlen. Průjem však mohou způsobit i viry – typickým příkladem jsou rotaviry, které nákazu způsobují až z 50 %. Přenášejí se fekálně-orální cestou, tedy přímým kontaktem s nemocným, například podáním ruky či nesprávnou hygienou po doteku kontaminované plochy, například kliky. Onemocnění se projeví zhruba od 1 do 3 dnů od kontaktu.

Nakazit se však můžeme i noroviry, které se přenáší například ve větším kolektivu či adenoviry. Virovou střevní chřipkou se většinou rychle nakazí celá domácnost. Mezi projevy patří vodnatá stolice a zvracení. Průjem si ale můžeme způsobit i sami – nedostatečnou hygienou, nevhodnou stravou či výraznou změnou jídelníčku. Objevit se může i v důsledku nadměrného stresu.

„Původ onemocnění je často těžké rozklíčovat. Pro laiky proto může být obtížné zvolit správný volně prodejný lék na průjem. S výběrem léčiv by tak měl vždy poradit farmaceut. Některé léky totiž nejsou vhodné, pokud je ve stolici hlen nebo krev. Může dojít ke snížení hybnosti střev a tím pádem hrozí zástava přirozeného odstraňování toxických látek z těla. To je problematické u průjmu infekčního původu,“ přibližuje Mgr. Veronika Piepenhagen, lékárnice z EUC Lékárny Praha – Plaňanská.

Pravidlo šesti O

Prevenci vzniku průjmu můžeme shrnout do jednoduchého pravidla – takzvaných šesti „O“ – obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit. „Pokud si nejsme jistí, zda je voda pitná, měli bychom zvolit vodu a další nápoje z uzavřených originálních lahví. V cizině se to týká například i vody k čištění zubů. Syrovou zeleninu a ovoce je vhodné před konzumací omýt nezávadnou vodou a oloupat. Vyhýbat bychom se měli také pokrmům, které nejsou dostatečně tepelně zpracované. Nezbytné je i pravidelné mytí rukou, zejména před jídlem, po toaletě či při příchodu domů,“ říká Mgr. Piepenhagen.

Hydratace je základ – roztok připravíte i doma

Lidské tělo je v důsledku průjmu vystaveno intenzivnímu odvodňování. Léčba průjmu proto spočívá v pravidelném doplňování tekutin v malých dávkách. Nápoje by měly být spíše vlažné. Nedoporučuje se pít káva ani alkohol. „Mezi léky využívané k symptomatické léčbě na běžná průjmová onemocnění patří takzvané střevní adsorbens, což je například černé uhlí. Případně doporučuji i střevní dezinficiencia, což jsou léky, které napomáhají ničení mikroorganismů. U průjmu bakteriálního původu s těžším průběhem se obvykle nasazují antibiotika. Jejich preventivní užívání ale nedoporučujeme – mohou naopak běžnou střevní mikroflóru oslabit,“ vysvětluje Veronika Piepenhagen.

Rehydratační roztok, který pomáhá při boji s průjmem a odvodněním, si můžeme připravit i doma. V jednom litru převařené vody rozpustíme osm čajových lžiček cukru a jednu lžičku kuchyňské soli. Přidáme vymačkanou šťávu ze dvou pomerančů nebo grepů. Děti by tento roztok měly popíjet v objemu zhruba 125–250 ml za hodinu. Roztok bychom již rozhodně neměli dochucovat šťávami či sirupy.