Zpěvačka, textařka a herečka RITA ORA (28) se narodila v jugoslávské Prištině (dnes Kosovo), ale od roku 1991 žije s rodinou v Londýně. V počátcích hudební kariéry vystupovala při různých příležitostech, převážně v okolí Londýna. V roce 2008 se přihlásila do konkurzu na Eurovision: Your Country Needs You a následně se kvalifikovala na Eurovision Song Contest 2009. Její manažer Sarah Stennett ji však přesvědčil, aby ze soutěže odstoupila a v prosinci 2008 podepsala smlouvu s nově vznikající nahrávací společností Roc Nation. Nedávno se domluvila na spolupráci s firmou Deichmann na kolekci obuvi pro podzim a zimu 2019, která je v prodeji od 1. srpna. Zároveň s tím Rita Ora poskytla následující rozhovor.

Vyrůstala jste v západním Londýně. Jaké jsou vaše nejranější vzpomínky ohledně kreativity?

Vyrůstat v Londýně je samo o sobě kreativní zkušenost, a to i bez vlastního přičinění. Je tam tolik různých etnik, tolik národnostních skupin, náboženství a hudebních stylů. Myslím, že kreativita mě obklopovala odjakživa. Milovala jsem vizuální stránku všech těch věcí, poslouchala jsem hudbu a nechávala před sebou vytanout její obraz. Vklouzla jsem do toho, aniž bych si uvědomovala, že dělám něco kreativního. Prostě jsem si myslela, že je normální dělat takové věci. Londýn s tím měl v mém případě dost co do činění.

Jakou roli pro vás hrála móda v dětství?

Obrovskou. Dávala mi pocit opory. Módu miluji. Dala mi identitu a vědomí, že jsem sama sebou.

Prolínala se móda vždycky s vašimi hudebními a uměleckými aktivitami?

Móda se s mými hudebními a uměleckými aktivitami prolínala vždycky, protože spolu souvisí. Přijde mi divné, když se lidé snaží tyto věci oddělovat. Ve skutečnosti potřebujete při focení muziku, abyste se dostali do té správné nálady, potřebujete mít styl, aby se kolem vás vytvořil super tým, a výsledkem byly skvělé snímky. Podle mého názoru jedno ovlivňuje druhé. Proto bych řekla: Ano! Ale já jsem si vždycky dělala, co jsem chtěla. Nosila jsem, co jsem chtěla. Vždycky jsem s respektem mluvila tak, jak jsem chtěla, a za svými rozhodnutími jsem si vždycky vášnivě stála.

Myslíte, že je důležité, aby člověk prezentoval svou kreativitu navenek?

Přesně tohle dělám! Být kreativní a mít schopnost se vyjádřit, to je dnes privilegium. To, že jsem kreativní, mi dává svobodu, mohu se odpoutat a vést tenhle bezstarostný život. Za to jsem neskutečně vděčná!

Co je pro vás nejdůležitější, když se rozhodujete v otázkách módy? Pohodlí? Sex-appeal? Odvaha?

Na co v otázkách stylu dbám, závisí plně na tom, kým chci v daný den být. Věřím, že my ženy rozehráváme svůj sex-appeal instinktivně a dáváme ho na odiv každou buňkou, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Jsme prostě takové. Já na něj spoléhám, opravdu spoléhám na svoji ženskost. Na základě prezentování svojí sexuality dělám nejlepší ze svých rozhodnutí, protože mi to dodává sílu. Vnímám to jako krásu a umění. Závidím mladým ženám, které jdou ven bez make-upu a cítí se přitom dobře a sexy. Mně osobně se líbí vystupovat s jistou dramatičností, proto se výrazně líčím a rozhoduji se, jak se v ten den chci cítit.

Jak byste definovala svůj současný styl?

Nechci se omezovat. Chci mít pocit, že si můžu obléct opravdu cokoli. Můj osobní příběh, co se týče módy, byl dosud velmi stručný. Zněl vlastně takhle: „Fíha, nečekala jsem od ní, že si obleče něco takového!“ Nechci nikdy přestat zkoušet nové věci!

Kde nacházíte inspiraci pro svůj módní styl?

Nechávám se inspirovat určitým vystupováním, rockovými a filmovými hvězdami, jejichž vystupování je rozpoznatelné. Je důležité, aby oblečení nenosilo tebe, ale ty oblečení. Vždycky si říkám, že na světě je tolik neuvěřitelných, překrásných lidí, kteří mají pochyby ve smyslu „to mi nesluší“, „to si přece nemůžu vzít na sebe“. Jenže to člověk neví, dokud to nezkusí. A já si myslím, že jde výhradně o to, jak vystupujete. Tak to vidím já.

Na které modely své dosavadní kariéry jste obzvlášť pyšná?

Pravděpodobně nejpyšnější jsem na ty modely, které pak lidé napodobují, třeba na Halloween. Řeknu vám proč – protože jsou nezapomenutelné. A to je podle mě základ. Jednou jsem na sobě měla na červeném koberci neuvěřitelnou róbu – vypadala jako župan. Lidé byli zmatení, protože jsem si vlasy omotala ručníkem a jinak jsem byla ověšená diamanty. Tenhle look byl inspirován starým Hollywoodem, à la Elizabeth Taylor. A byl brilantní. Jednou jsem během Video Music Awards měla na sobě bláznivou červenou spodničku a zbožňovala jsem ten outfit, protože byl tak odvážný. To bylo mimochodem spontánní rozhodnutí. A o to víc vzrušující to bylo. Nevím, napadá mě spousta modelů… Potřebovala bych hodiny, abych se jimi mohla probrat. Karl Lagerfeld pro mě jednou připravoval outfit, ve kterém jsem vystupovala před monackou princeznou. Monako bylo neuvěřitelné! Měla jsem obrovský klobouk a šaty. Mám tento outfit schovaný doteď! Bylo to fantastické.

Myslíte, že je důležité nemít strach, když zkoušíte nové věci?

Nebojácnost je už sama o sobě velkou výhodou. Samozřejmě si myslím, že to je důležité, protože jako člověk rostete a objevujete věci, které jste do té doby neznali. Je důležité nemít strach, protože to je jediná možnost, jak si ve světě udělat jméno. Když se budete všeho bát, tak to nedokážete.

Máte tip pro mladé lidi, kteří se snaží najít vlastní styl?

Moje rada by byla – že je v pohodě, že jste ho ještě nenašli! Nestane se to přes noc. To, na čem nakonec opravdu záleží, je vaše sebedůvěra a okolí. Myslím, že to má obrovský vliv na váš styl. Stejně jako hudba. Takže bych jim prostě řekla, ať koukají na tyhle věci. Co rádi posloucháte a kam se chcete dostat? Nesnažte se zapadnout někam, kde vám to nesedí.

Kdy a jak jste poznala společnost Deichmann?

Společnost Deichmann jsem poznala před pár měsíci a od té doby jsem zjistila hodně o ní i o tom, jak je neuvěřitelná. Chtěla jsem dělat něco, co má smysl, a tohle bylo ono. Mám opravdu pocit, že tahle spolupráce je založená na důvěře, že je poctivá a autentická. Z toho může vzniknout jen dobrá věc.

Jak se změnilo vaše chápání společnosti Deichmann, když jste s ní navázala kreativní partnerství?

Pochopila jsem, že lidé tam mají smysl pro kreativitu, milují barvy a vzory a nejrůznější siluety a styly. A to přesně odpovídá mojí osobnosti. Jsem otevřená kniha a oni odvedli perfektní práci. Designérský tým je neuvěřitelný, dokázali ve výběru perfektně zachytit moje přání a osobnost.

Co je na spolupráci se společností Deichmann jedinečné?

Jedinečné bylo to, že jsem se hodně naučila o sobě samé, o tom, jak daleko můžu zajít a jak snadné to je, když máte podporu tak dobrého týmu. Myslím, že na výsledku je to poznat. Byl to velmi přirozený proces a máme výborný vztah, na který jsem pyšná.

Co bylo na této spolupráci nejvíc vzrušující?

Nejvíc vzrušující byla svoboda. U Deichmanna jsem se cítila volná. Mám pocit, že netuším, co bude dál. A strašně se těším na budoucnost.

Je v kolekci něco, na co se obzvlášť těšíte?

Jasně, v kolekci mám určitě obzvlášť oblíbené kousky! Líbí se mi všechno, co se třpytí a leskne –protože to sedí k mému vystupování. Máme třpytivé kozačky, překrásnou třpytivou ponožkovou obuv, což je novinka na trhu, a kotníkové modely. To jsou moji favoriti. Nemůžu se dočkat, až budou k dostání v prodejnách.

Jaký to je pocit, když vidíte někoho, kdo nosí něco, co jste navrhla?

Když vidím lidi, kteří nosí moje boty nebo někdy i oblečení, jsem nadšená! Jdu za nimi a ptám se, jestli si je můžu vyfotit. A oni odpovědí: „Jasně, ale proč si mě chcete fotit?“ Občas taky zahlédnu někoho v letadle a cítím se skvěle. Myslím si: „Teda, oni nosí moje oblečení! To jsem navrhla!“ Mí přátelé vždycky říkají: „Není to šílené? Ty něco navrhneš a jsou lidé, kteří to pak nosí!“ Je to fantastické.

Jak by se zákazníci měli v těch věcech cítit?

Zpráva, kterou jsem touto kolekcí chtěla lidem předat, je, že se mají cítit jako rockové hvězdy. Chci, aby se cítili dobře, ale taky to, aby si řekli: „Tohle je má párty obuv,“ ve smyslu: „Když mám tuhle obuv, mám chuť se bavit.“ Proto se v mých botách máte vždycky cítit jako rocková hvězda.