Rubriky

Stvořena pro ženu

Jemná krajka a smyslná výšivka nás zdobí už pár staletí. Specialistkou na ty nejjemnější krajky a výšivky je Kristína Púčaťová. Vybírá je, hodnotí, podílí se na designu a technologické specifikaci. Prsty na rukou má dlouhé a štíhlé jako klavírista a pokožku na nich jemnou jako mimino. „Je to nutné, jemné prsty mě živí, patří k profesi specialistky na materiály. A materiály u prádla musí být opravdu velmi jemné, nereliéfní, hebké na omak, a přitom rozměrově stabilní, elastické i formující,“ zjednodušeně popisuje svoji profesi.

Krajka je symbolem luxusu a v minulosti rozhodně nebyla pro každého. Ale i dnes je cena například ruční hedvábné krajky srovnatelná s cenou elektrokola. Je to něžný obraz utkaný ze snů, fantazie a touhy a přiznejme si, že nejlépe vynikne na ženském těle. A snad právě pro tu lákavou představu každá žena miluje krajky a jemné vyšívané tyly. A pokud některá říká ne, tak ještě nevyzkoušela, co s jejím sebevědomím a přitažlivostí dokáže jemné krajkoví udělat. K prádlu prostě neodmyslitelně tyto ozdobné aplikace patří a snad nejlíp se vyjímají na letní, jemně opálené pokožce.

Prvenství tří velmocí

Vynález krajky si přisvojuje hned několik evropských zemí: Itálie, Nizozemsko i Španělsko. Ale ozdobné krajky se našly v hrobech mnohem starších, než jsou ty středověké. Ve městě Kourion na Kypru, archeologové objevili 200 kostěných paliček a návod na výrobu paličkované krajky. Vše pocházelo ze 4. století našeho letopočtu. Ke všeobecné oblibě krajky a výšivky však došlo až v období baroka. Krajky a výšivky nosily nejen dámy původu šlechtického a bohaté „měšťky“, ale i ženy z mnohem nižších vrstev. Ovšem ty si takové ozdoby musely samy po večerech vyrobit. Hojně je nosili i muži, a to na límcích, pod krkem na fiží, na rukávech i různých vsadkách košil. Velmi bohatá a často i zlatem a stříbrem vyšívaná byla kněžská liturgická roucha. Krajky a výšivky byly vždy odznakem bohatství a moci.

Ručně i na pašovaných strojích

V Čechách bylo krajkářství od 16. století známé v Krušných horách a na Šumavě. V Orlických horách, hlavně ve Vamberku, se rozvíjelo od poloviny 17. století, kdy se zde začala vyrábět varianta bruselské krajky. „Například v roce 1860 se v českých zemích zabývalo ruční domáckou výrobou krajek asi osmdesát tisíc lidí. Dnes se tradice krajkářství udržuje z větší části jen jako záliba a jako umělecké řemeslo,“ vysvětluje Kristína. Od poloviny 19. století se i v Čechách krajka začala vyrábět průmyslově na textilních strojích. U nás v roce 1834 v Letovicích na Moravě, a to na bobinetových strojích pašovaných z Anglie. Na začátku 21. století existoval asi jediný český výrobce krajek v moravských Drnovicích. A známým českým výrobcem elastických krajek je Tylex v Letovicích.

Jemná jako pokožka sama

Ale pozor, právě u prádla musejí být krajky a výšivky stoprocentně jemné a hebké, nesmí „kousat“ a ani pokožku dráždit, nesmí pouštět oka a nitky a jejich povrch musí být hladký. U podprsenek a kalhotek musí být krajka a výšivka (vyšívaný tyl) elastická, protože i ostatní materiály na prádle jsou elastické. Jenže musí být také dostatečně pevné, aby se na obvodu a na koších nevytahovaly a udržely váhu i velkých prsou. Krajkové model patří dlouhodobě k nabídce největšího českého výrobce spodního prádla, značky Triola. Kvalitu krajky určuje několik základních znaků: je to druh ornamentu, hustota a struktura vzoru. Rozhodující při výběru jsou samozřejmě vzory. „Nejatraktivnější jsou květinové motivy, neboť inspirace přírodou je nekonečná. Neobvyklé pro naše oči jsou například vzory z Japonska. V minulé sezoně Triola přivezla do Čech japonské krajky, které se tu opravdu velmi líbily, a proto budou zdobit i některé vánoční modely,“ přibližuje Kristína. „Můj respekt mají kvalitní a precizně vyrobené krajky ze Švýcarska a pak samozřejmě tu jsou originální Francouzi a jejich luxusní a dechberoucí vzory a kombinace, a to jak u krajek, tak vyšívaných tylů.“

Originalita se cení

Příprava vlastního návrhu na speciální prádlovou výšivku je složitá a zabere dost času. Motiv se zkušebně vyšije několikrát. „Měníme u toho šířku, přidáváme tvary, odmazáváme lístečky, zdůrazňujeme kontury i barevnost. Plocha výšivky musí být přiměřená do celé šíře látky – to je pás dvaadvacet centimetrů – tak, aby vypadala bohatě u všech velikostí podprsenek (u malého koše B i velkého M). Se vzorem výšivky si musí umět poradit naše různé střihy podprsenek – s košem sešitým ze tří dílů, tzv. T-Fit i bezešvým, potaženým krajkou či výšivkou, tzv. Perfect-Fit. Často se nám stává, že aplikace výšivek na ramínka si navrhujeme zvlášť přímo na každý konkrétní model. Mají podlouhlý tvar na šíři ramínek a v podstatě je to samostatný motiv nějakého květinového vzoru z té výšivky, kterou pak použijeme na obvod, sedlo nebo koše. Prostě si s tím musíme chvíli vyhrát, aby bylo vše dokonalé,“ přiznává Kristína, která také dodává, že i barevnost nově vzniklé výšivky bývá výsledkem zákaznických testů. Vyhrávají ty barvy, které jsou u českých žen v létě nejvíce oblíbené – tedy pudrová s růžovou a nugátová s černou.

Dnes se krajky a vyšívané tyly používané v oděvním průmyslu vyrábějí strojově. A často má i odborník problém poznat rozdíl mezi krajkou a výšivkou. Krajka je pletenina, pro konfekci může být bavlněná, lněná, z hedvábí i z elastických vláken, a to pletená, háčkovaná, paličkovaná či např. drhaná. Výšivka (u prádla se používá nejčastěji vyšívaný tyl) je vyšívaná kreace na plošné textilii, na elastickém tylu, tedy na oné základní síti. Krajka i výšivka jsou dnes vícebarevné, což v minulosti rozhodně nebylo. „V letošní podzimní kolekci budeme lámat rekordy – výšivka bude mít sedm barev, a to v kontrastu i tón v tónu. V testech si stojí dobře, jsem zvědava, jak se bude líbit na pultech,“ prozrazuje mladá specialistka z materiálového a inovačního týmu Trioly.

Tag

Mohlo by se vám také líbit...

0 Komentáře “Stvořena pro ženu”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *